„Také v našem kraji je řada možnosti, kde se seznámit s masopustními tradicemi. Určitě si na své přijdou dospělí i děti. Masopust měl svůj řád, v masopustním reji měly jednotlivé postavy svou jasnou roli. To a spoustu dalšího se mohou zájemci dozvědět například na Dlaskově statku nebo Vísecké rychtě,“ uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Svátek Masopustu je doložený již ve 13. století. Slavil se od středověku v nejchudších vrstvách i na panských dvorech, na vesnicích stejně jako ve městech. Byl to čas zabíjaček, vepřových hodů, nejrůznějších vesnických zábav a bálů, čas nevázané veselosti. Konalo se i mnoho svateb, protože v komorách byl dostatek zásob masa na pořádnou svatební hostinu a na výslužku pro celou vesnici.
Přípravou na Masopust byl Tučný čtvrtek před masopustní nedělí, spojený s hodováním. Konzumace vepřového s knedlíkem a zelím měla lidem zajistit sílu a zdraví v následujícím období. Nouze nebyla ani o sádlo, proto hospodyně zadělaly na koblihy, šišky a boží milosti, kterých pak smažily plné mísy. Následující dny byly spojeny s tancovačkami a lidovými zábavami, které končily průvodem maškar o masopustním úterý.
Průvod vedl Laufr, za ním pak s muzikou šel Medvěd s Medvědářem, Slaměný, Bába s Dědkem, Žid, Turek, Cikánka, Klisna a další a další. Hospodyně hostily průvod pivem, koblihami a koláči a také do velkého talíře přispívali na muziku. Někde si účastníci průvodu vybrali výslužku sami – pečeni z trouby, uzené z komína a podobně. Obchůzka vesnicí trvala často až do večera a potom se celý průvod odebral do hospody. Část vybraných peněz se dala na muziku, část sloužila na pohoštění děvčat. Tančilo se do půlnoci, kdy muselo vše utichnout, a za všeobecného žalu se Masopust pochoval.
A kam v kraji na masopust vyrazit?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV