„Lidé se čím dál víc vracejí k tradičním materiálům. Svetr, deka nebo šál z ovčí vlny zahřeje tak, jak to žádný umělý materiál nedokáže. Ovcí na pastvinách v naší zemi za poslední roky přibylo a tím přibylo také materiálu. Je dobré, že tu máme lidi, jako je paní Válková, která umí rouno přetvořit na užitečný hřející výrobek,“ uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Vlnu je zapotřebí v prvé řadě vyprat a zbavit mechanických nečistot. Její česání neboli mykání je proces, ve kterém je vlna sjednocována. Z jednotlivých pramenů či druhů lze vytvořit její homogenní plát.
Vypranou a vyčesanou vlnu je pak třeba nabarvit a to přírodními i chemickými barvami. Z přírodních se používá třezalka, kaštan (jírovec maďal), ořech (ořešák) či mořena barvířská. Z chemických jsou to pak barvy na vlnu, do kterých se pro ustálení přidává ocet.
Vlna se spřádá na kolovratu, kde se z ní nejdříve zpracuje nit a ze dvou nití se pak slne příze. Při spřádání je třeba mít na paměti cílový produkt a tomu přizpůsobit požadovanou gramáž příze.
Hotová příze se pak využije na pletení. Je na každém, co bude chtít z ovčí vlny uplést. Vlna se dá využít i k plstění, při kterém se věci vytvářejí propojováním vláken, a to pomocí hnětení vodou a mýdlem.
Z ovčí vlny lze vyrobit i matraci, která má termoregulační schopnosti a zahřívá tak celé tělo rovnoměrně.
Všechny tyto techniky ovládá i Iva Válková, která byla oceněna titulem Mistr tradiční rukodělné výroby v roce 2018. Sama se snaží zachovávat v povědomí lidí skutečnost, že právě tento způsob výroby je původní a že teprve z něj vychází možné další postupy. Toto uvažování a princip práce předává dětem též jako pedagožka na Waldorfské škole v Semilech.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV