Jistě je pro mnohé jednodušší se snažit urvat něco z toho pomocí různě bohulibě zdůvodňované potřeby podporovat to či ono, v zájmu toho či onoho, a vlastně toho, kdo je dostatečně mediálně silný, aby dokázel své zájmy šikovnou manipulací podsunout voličům. 

Skoro kapitalismus, který tu byl v minulosti, svou nesmírnou efektivitou vyprodukoval tak mnoho, až umožnil přerozdělovat stále větší množství prostředků a tím vytvářet závislou vrstvu odtrženou od reality. Nyní se situace posunula a rozdělují se již jenom dluhy. Parazité se drží i tohoto a dokud existuje někdo, kdo je ochoten úvěrovat, je kolaps odsouván. Ten je však neodvratný. Předtím však ještě přijde více požadavků o zaopatření státem, což však znamená jen více dluhů a větší inflaci. Až lidé zjistí, že se musí spoléhat sami na sebe, protože společné je vybrakované na 50 let dopředu, nastane čas pro pravicové politiky.

Zatím se nepodařilo sjednotit pravicově smýšlející do jednoho proudu jasnou myšlenkou, dát tomu jednu vlajku, jeden slogan. Nenašla se zatím osobnost, která by to dokázala. Rýsuje se potenciál v Liborovi Vondráčkovi. Svobodní jsou skvělým jádrem veškeré pravice, potřebují se ovšem přestat zaobírat hraním si na dětském hríšťátku a otevřít se více spektru všeho pravicového myšlení a připustit názorové proudy na marginálnější otázky. Dělení na pravici levice můžeme uchopit například takto: 50 procentní zdanění vzít jako střed, menší jako pravicové a větší levicové. Tím je dána i úloha státu, který je tak silný, kolik má k dispozici prostředků. (Samozřejmě je třeba vzít v potaz i dluhy státu, které vytvářejí inflaci, což je skryté další zdanění, a to úspor ). Snížení role státu či soustátí ( EU ) je základní myšlenka, vše ostatní musí směřovat k tomuto cíli ( vlastenectví, suverenita ČR, klimaskepticismus, kovidismus,neziskovky, apod.)

Strategickým úkolem je vytvořit srozumitelnou vizi, kde svoboda člověka je spjatá s osobní odpovědností, soukromé vlastnictví je nedotknutelné a veškerá směna probíhá na bázi dobrovolnosti a vzájemné výhodnosti. Musíme s předstihem budovat své organizační struktury a hledat lídry, schopné srozumitelně oslovovat širší publikum, a to zejména mladé, jedná se totiž o běh na delší trať a zejména jejich budoucnost. Celkový  a úplný kolaps soudobého systému přijde sice neznámo kdy, avšak jeho závěr bude velmi rychlý.

Momentálně je nezbytně nutné všemi prostředky bránit svobodu slova a svobodné volby, cesta centrálně řízené socialistické EU, zákulisní hry Deep State, praktiky totalitní Číny, putinovského centralistického Ruska a ani zkorumpované UA či Severní Korei v bídě není naší cestou, hledejme sílu sami v sobě, v našich kořenech a historii. Hlavu vzhůru!

Jaroslav Vítů, člen Svobodných, soukromý zemědělec