Kolegové, kolegyně, já to budu říkat podruhé.

Sice chcete tady, pan kolega Michálek tu není, ale mě opět iritoval ten jeho projev, kdy se slzami v očích vykládal, jak ti studenti v zahraničí a jak ti lékaři, kteří nosí prapor našeho umění a pracují v zahraničí, nemůžou volit. A že lidi říkají, proč ta opozice tomuto brání?

Pane kolego Michálku, vaším prostřednictvím, paní předsedající, tomu já bych přece nikdy nechtěl bránit. Ale ten váš paskvil, který obsahuje, že můžou volit ti, co se před dvaceti lety vystěhovali, a jejich děti a jejich vnoučata... To je ten paskvil.

A pak ta drzost, kterou vy máte, srovnávat to, co tady projednáváme, s německou korespondenční volbou. Já znovu opakuji, pokud by to byla stejná volba, kterou vy tady prosazujete, tak já jako syn německé matky bych volil do Bundestagu a volily by i moje děti a moje vnoučata. Mluvte pro ty lidi pravdu a nelžete!

Děkuju.