Dobře. Já jsem už téměř skončil, nicméně protože ta přestávka byla poměrně výživná a vyvolala řadu reakcí, tak jsem si uvědomil, že lidé nejen v tom přímém přenosu, ale zřejmě ani tady ve Sněmovně neposlouchali a nepochopili, co jsem se snažil říct. Proto se to pokusím zopakovat.

Napsaly mi dvě lesbičky. Jedna mi napsala: To, co jste prohlásil, je největší svinstvo, co jste mohl říct. Já jakožto žena mám právo na to, mít dítě. Bez ohledu na to, jestli jsem lesba nebo ne. Dodneška jste mi byl ukradený, ale po tomhle jste klesl na úplné dno novodobé společnosti. Styďte se.

Nevím, jestli mít dítě je právo, to opravdu netuším, jestli je to základní lidské právo nebo jestli je to nějak upraveno v právním řádu. Ale pochopitelně pokud tato žena je biologicky schopna počít dítě, odnosit jej a porodit, tak určitě jej odnosit a porodit může. Nic z toho, že by to dělat nemohla, jsem neřekl. Já jsem jenom upozornil na to, že pokud bude žít se svou lesbickou přítelkyní a neřekne svému dítěti, kdo je jeho otec a neumožní mu kontakt s tím otcem, tak v tom případě týrá to dítě, protože porušuje jeho základní práva. Takže jestli se díváte, milá slečno, klidně mějte dítě a chovejte se podle všech možností, které vám právní řád dává, nebo společnost. To znamená, milujte jej, pečujte o něj, zřekněte se jej, žijte ve společné domácnosti s mužem, s ženou, s kým chcete, no ale netýrejte jej. Netýrejte jej tím, že mu zatajíte, kdo je jeho otec a tím, že mu neumožníte kontakt s tím otcem, protože v tom případě jste pro mě vy zločinec a bahno společnosti.

Pak mi napsala jiná lesbička. Napsala mi: Zdravím vás a nebudu u toho plakat. Zdravím vás, pane Volný. Děkuji za váš politický postoj v této situaci. Fandím vám a moje rodina bude volit Volný blok. Dneska jste mi trošku zaryl do srdíčka. Začala jsem poslouchat vaše živé vysílání ze Sněmovny ohledně sňatku. Uf! Víte, nevím, proč se to poslední dobou toliko řeší a vyzdvihuje a dělá se z toho něco, co si myslím, že to vůbec není. Protože mám osobní zkušenost, tak vím, o čem mluvím. Moje rodina jsem já, partnerka a dcera, kterou jsem porodila před 20 lety a celý život vyrůstá v takovém modelu rodiny. Je mi 45 let, nikdy v životě jsem se nesetkala ve svém okolí s negací. Jsem dobrý, slušný, srdečný člověk a taktéž mám takové lidi kolem sebe. Moji rodiče mě celý život podporují a tenkrát i prarodiče. Tudíž je mi opravdu cizí nějaká zášť, nepochopení, nenávist, a tím pádem to jaksi nedokážu pochopit. Nerozumím tomu, co se kolem toho odehrává teď. Je mi úplně jedno, co druzí o nás rozhodnou, protože můj život to absolutně neovlivní. Mám vše, po čem jsem toužila a mám šťastný život a rodinu. Pro mne je nejdůležitější rodina, láska, úcta. To vše v rodině mám. Sám dobře víte, jak funguje plno heterosexuálních vztahů a jak se kolikrát k dětem chovají. To je pro mne nepřijatelné, ale s tím nikdo nic dělat nehodlá, protože je to přirozené.

A ještě nerozumím jedné věci. Když tedy homosexuálové nemohou mít stejná práva, proč musí mít stejné povinnosti? Jinak ještě doplním, že my s partnerkou se rozhodně nehlásíme k těm lidem, co jako úchylové poskakují v průvodech a ještě jim to stát dotuje, respektive my, daňoví poplatníci. Tak to je asi tak vše. Jen jsem vás chtěla pozdravit a říct pár slov z té druhé stránky. Přeji hodně štěstí a sil. Paní Jana.