Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Navážu na kolegu Králíčka: Co by to bylo za načítání programu, kdyby nepřišel Vondráček s něčím o svobodě slova? Nejdřív pro vás, paní místopředsedkyně, ta technická část. Já navrhuji zařadit nový bod, který by se jmenoval Aktuální stav svobody slova v České republice - vládní boj s dezinformacemi. A mám několik alternativních návrhů na jeho pevné zařazení. Nejprve teď v pátek 3. 6. jako úplně první bod. Nebudu-li úspěšný, pak 14. 6., to je úterý, jako první bod. Když se ani to nepodaří, tak 15. 6. ve středu jako první bod odpoledního jednání. A v případě, že ani to se nepodaří, tak potom 17. 6., to je pátek, první bod toho dne.

A teď zpět k tomu tématu. Já se pokusím být stručný. Minule jsem zkoušel být do pěti minut, nepodařilo se mi to. Já jsem v této otázce vystupoval 26. dubna a navrhoval bod, 27. dubna, navrhoval jsem mimořádný bod. Poté jsem interpeloval premiéra této země 12. 5. a následně jsem vystupoval 13. 5. Pokaždé tento bod buď nebyl přijat, nebo byl přímo vetován.

Opakovaně upozorňuji na naprosté právní vakuum v oblasti omezování svobody slova v České republice a považuji to za svoji poslaneckou povinnost nenechat toto téma zapadnout uprostřed možná více naléhavých, méně abstraktních bodů, které jsou tu navrhovány a projednávány. A to z jednoho důvodu, že se nejedná o nic menšího než o Ústavu České republiky a Listinu základních práv a svobod. Nejedná se o nic jiného než článek 2, odst. 3 a 4 Ústavy a článek 17 Listiny základních práv a svobod.

Jenom stručně zrekapituluji; tam se jednoznačně píše, že jakákoli forma cenzury je nepřípustná, a svoboda projevu a práva na informace je zaručena v této zemi a v této republice. A říkal jsem to už i panu premiérovi že nemůže o sobě říkat, že je premiér právního státu, jestliže v této zemi není dodržována svoboda projevu.

Všechna ta má vystoupení začala a byla iniciována tím, že došlo ke znepřístupnění několika dezinformačních či jinak informačních webů v této zemi. A když jsem se pídil po tom, co bylo důvodem tohoto vypnutí, tak poskytovatelé těch internetových služeb odkazovali na nějaký podnět ze strany vlády. Vláda v podstatě toto dodnes nepotvrdila ani nevyvrátila. Psal někdo nějaký dopis, jaká byla role vojenské rozvědky v této situaci a opakovaně byla tato situace také předmětem oprávněné kritiky ze strany neziskových organizací, právníků, kteří se zabývají touto oblastí, protože jestli je něco špatně, tak je to neexistence předem daných předvídatelných pravidel.

Já když jsem interpeloval pana premiéra, tak úplně shodou okolností, to nevymyslíte, asi deset minut poté, co mi odpověděl, vyšel další článek na iRozhlas.cz, kde už se ti poskytovatelé nebo to sdružení CZ.NIC ohrazovali a říkali, že trvají na tom, aby měli k dispozici nějaké rozhodnutí soudu nebo veřejného orgánu, protože sami už v tomto pokračovat nebudou, nebo aby měli aspoň nějaké předběžné opatření nebo nějaké sdělení policie. Stalo se, že téměř všechny už v tuto chvíli jsou zaplé. Zatímco já tady hovořím v Poslanecké sněmovně, tak to má svůj vlastní vývoj.

A tady si dovolím vždy trošičku citovat... Že třeba trojice mobilních operátorů oslovená serverem iRozhlas.cz se vyjádřila v tom smyslu, že jí nepřísluší hodnotit, které weby přináší pro Českou republiku bezpečnostní riziko a na jak dlouho, a proto podle vyjádření z minulého týdne chce spolupracovat s vládním zmocněncem pro boj s dezinformacemi Klímou. Následuje citace pana Klímy: "Vůbec nikdo se se mnou nespojil." Reagoval Klíma na dotaz, zda spolupráce probíhá. Samotného ho překvapilo, že operátoři v blokacích pokračují. Moje poslední informace byla, že blokace bude trvat do 25. dubna s tím, že nyní se bude dalšímu postupu věnovat.

To nás dostává k tomu gros toho tématu, kdo to tedy v téhle republice řídí, kdo o tom rozhoduje, kdo tedy nese tu politickou, ale i tu právní odpovědnost? Jaká je politická odpovědnost vlády a možná právní odpovědnost některých orgánů státu a státních úředníků za jejich kroky a výroky? Vláda, ministři, tajné služby, zmocněnec? Kroky soukromého sektoru, toho sdružení CZ.NIC, proběhly v rámci soukromého práva. Ale já upozorňuju na to, co oni stále tvrdí - a to snad nikdo nezpochybňuje nebo nevyvrátil, že je tady příčinná souvislost mezi kroky orgánu veřejné moci a kroky toho CZ.NIC směrem k údajným dezinfoserverům. Jaké jsou možné právní důsledky včetně odpovědnosti státu za škodu vzniklou nesprávným úředním postupem? Jaká je odpovědnost v rovině trestního práva nebo možného zneužití pravomoci úřední osoby, ať už úmyslné nebo nedbalostní? Tady totiž, já už jsem to říkal, ty články, ústava, ale i listinná, ony tam hovoří stejně, že veřejná moc nemůže činit nic, co zákon výslovně neumožňuje. A kde jsou tedy ty kompetence vlády, že mohou doporučovat nebo přímo přikazovat a zakazovat, které informační servery v České republice mohou být spuštěny, a které ne?

Tady byl s velkou pompou zřízen úřad zmocněnce vlády pro boj s dezinformacemi. Ale já bych chtěl, abychom opravdu tenhle bod zařadili. Máme vážné body a já také respektuji to, že se tenhle týden grémium na něčem zhruba usneslo, je plán práce, já jsem rád, že tady budeme fungovat a budeme něco projednávat, ale proboha, to se týká vás všech, tak snad bychom si mohli najít chvilku - a ty interpelace na to opravdu nestačí, to jsem si ověřil, když jsem interpeloval pana premiéra - abychom se pobavili o takových základních věcech, jako je cenzura a svoboda slova v České republice.

Jaké jsou konkrétní výstupy činnosti pana zmocněnce? Kde se s nimi můžeme seznámit? Jak byl zapojen do té kauzy blokování dezinfoserverů? A můžeme se taky pobavit, kolik nás to všechno stojí, protože on tady píše, že si teď hledá tým spolupracovníků a že vlastně činí jednotlivé kroky. Tak by mě tedy zajímalo, jaká je nákladová složka, kolik je odměna pana vládního zmocněnce? Jak participuje na přípravě nové legislativy? Jakou nese politickou odpovědnost zmocněnec? A jaká je jeho odpovědnost za výstupy jeho práce? A já jsem si četl jeho statut a zajímal by mě taky soulad působnosti zmocněnce s kompetenčním zákonem a to vnitrostátně i mezinárodně, protože on může vydávat doporučení k volbě médií, skrze něž by komunikace státu měla být realizována, tak by mě zajímal ten právní základ. Zajímal by mě soulad se zákonem o zadávání veřejných zakázek, s rozpočtovými pravidly, jak prakticky to má probíhat nebo jak to bude probíhat? A jak je ošetřen střet zájmů u stávajícího zmocněnce, který teď nedávno v rozhovoru opět uvedl, že on je novinář - tak už si musí vybrat, je tedy novinář, nebo je vládní zmocněnec? A kde je tedy nějaký střet zájmů? Nikdo to neřeší, nikdo se ho na nic nezeptal. Protože mediálně působil v minulosti, působí i v současnosti. A především z jakého zákona plyne oprávnění zmocněnce jako státního úředníka komunikovat s orgány Evropské unie a dalšími zahraničními subjekty? Jak je zajištěna odpovědnost vlády, premiéry, ministra zahraničních věcí a ministra pro záležitosti Evropské unie za takové kroky zmocněnce? Jakým způsobem zajišťuje zmocněnec podporu činnosti neziskových organizací? To tam má taky v tom statutu. Zvyšování mediální gramotnosti a boje s dezinformacemi. Jde rovněž o finanční podporu od státu směrem k těmto neziskovkám. Jaká je konkrétní role zmocněnce při takovém procesu? Jak je řešen jeho eventuální střet zájmů v této oblasti? Kde jsou dostupné informace o takové podpoře státu - vymezení subjektu podpory, vymezeni předmětu podpory, způsob výběru podpořených projektů a subjektů, kdo uzavírá jménem státu příslušné smlouvy a jaké jsou jejich podmínky? To je pořád na vodě. My se pořád pohybujeme v naprosto nulovém legislativním prostředí.

Co by se stalo, kdybychom tomu jednu hodinu poslaneckého času věnovali, namísto jiných, samozřejmě jistě taky stejně závažných témat? Z tohoto důvodu bych vás rád znovu požádal, vás všechny, kteří mě poslouchají, a vás všechny, kteří jste skládali slib poslance a v rámci slibu poslance jste se zavázali, že budete činit vše v souladu s Ústavou České republiky. A Ústava České republiky právě mluví o nepřístupnosti cenzury a svobodě slova a právu na informace, abyste činili tak v souladu se slibem a abychom tomu obětovali hodinu, hodinu a půl, mohou se kluby domluvit na nějaké řízené diskusi, ale tohle téma rozhodně patří na půdu Parlamentu a nikam jinam. A já už jsem unavený z toho, že se všechno dozvídám z médií. Zaplať pánbůh, že se tomu pár redaktorů věnuje a že já se občas něco dočtu. Ale já bych chtěl konečně slyšet odpověď od ministra vnitra, od ministra pro legislativu, od premiéra. A jediný, který mi tu trochu odpověděl, tak byl ministr spravedlnosti, který tady minule vystoupil v pátek třináctého a řekl, že u nich se rozhodně nic nechystá a žádný zákon se tam nepíše. Tak to je zatím všechno, co jsem se na půdě Parlamentu dozvěděl.

Já vám všem děkuji za případnou podporu tohoto bodu. Děkuji za pozornost.