Dobrý večer. Já jsem považoval za vhodné, abych k tomuto bodu vystoupil jako první. Mám nějaký čas, předpokládal jsem delší příspěvek, pokusím se ho nějakým způsobem zkrátit i z humánních důvodů, jsme tady celý den.
Já na jednu stranu musím říct, že když jsem si poslechl některá vyjádření komentátorů nebo navrhovatelů tohoto bodu, napadají mě slova jako neznalost, nekompetentnost, ale to v takovém rozsahu, že jsou stejnou měrou zarážející, jako urážející vůči mé osobě. Ale jsem tady pět let, takže se přes to dokážu přenést a pokusím se nějakým konstruktivním způsobem informovat Poslaneckou sněmovnu o své cestě do Ruské federace.
Ta odpověď je poněkud širší, mně by možná více vyhovovalo, kdyby prošel návrh zástupce Pirátské strany, který se nazýval Parlamentní diplomacie předsedy Poslanecké sněmovny, který možná více odpovídal, ale budu se tedy držet v mezích informace o návštěvě Ruské federace. Všechno špatné pro něco dobré. Takže já bych chtěl na druhou stranu poděkovat za příležitost k vám promluvit, co se týče vůbec zahraničních cest předsedy Poslanecké sněmovny, a seznámit vás s částí své práce, o které možná někteří z vás ani nemáte tušení, v jakém rozsahu probíhá. Koneckonců neměl jsem tušení ani já, když jsem nastupoval do funkce a přebíral ji po svém předchůdci.
Samotná cesta do... Nebo když aspoň stručně: Při koncepci zahraničních vztahů jsem vždy vycházel z toho, že je dobré mít dobré vztahy se svými sousedy, takže jsem se setkal se všemi předsedy okolních zemí. Jsme velmi aktivní v rámci Visegrádské skupiny, např. při summitu v Talinu jsem měl devět bilaterálních schůzek a setkal jsem se v tuto chvíli s nadpoloviční většinou všech předsedů parlamentů Evropské unie a snažím se rozvíjet tyto osobní vztahy.
Samotná cesta do Ruska byla schválena organizačním výborem řádně, 27. 6. 2018. Byl tam pouze jeden doplňující dotaz ze strany pana místopředsedy Pikala, který byl zodpovězen, co se týče agendy zdravotního výboru, načež na stenozáznamu pan místopředseda poděkoval za výbornou informaci a oba dva zástupci Pirátské strany hlasovali pro cestu do Ruské federace. Následně se o této cestě hovořilo ještě na druhém organizačním výboru v bodě Různé, kde vystoupil pan předseda Bartošek a pan předseda Kalousek, kde jsem jim samozřejmě poskytl vysvětlení, jakým způsobem bude vypadat program a jakým způsobem hodlám vystupovat na této cestě do Ruska.
Tato cesta byla jedna z nejlépe a nejvíce připravovaných v rámci mého působení. Více času jsme věnovali snad jen přípravě cesty do Spojených států, do Kongresu Spojených států, kde jsem byl po 23 letech první oficiální státní návštěva na pozvání svého protějšku Paula Ryana, kterého si pamatujete, který vystoupil zde ve Sněmovně, a tuto cestu považuji také zatím za nejdůležitější v rámci svého působení.
Za každou zahraniční cestou je moře práce, kterou možná ani nevidíte, zaměstnanců protokolu, zaměstnanců Poslanecké sněmovny. A já bych rád třeba tady jen na úvod řekl, ať si uděláte obrázek, co se děje, než se uskuteční taková cesta.
Jako první jsme písemně požádali Ministerstvo zahraničních věcí, aby nám poskytli určité teze, o čem je možné v Rusku jednat. Tyto teze - pro zajímavost takhle to vypadá (ukazuje) - to je materiál, který jsem obdržel z Ministerstva zahraničních věcí. A když potom půjdete po jednotlivých bodech, zjistíte, že o všech těchto tezích jsem jednal v souladu s materiálem poskytnutým Ministerstvem zahraničních věcí. Požádali jsme odbor mezinárodních vztahů Ministerstva průmyslu a obchodu o konzultaci a poskytnutí podkladů. Požádali jsme Kancelář prezidenta republiky, aby nám sdělili informace o výsledcích Česko-ruského fóra, které vzniklo na základě iniciativy prezidenta Zemana, a tzv. follow-up, co následovalo po setkání tohoto Česko-ruského fóra. Požádali jsme např. o minutovník cesty prezidenta v roce 2017, abychom měli představu, o čem jednal pan prezident v detailech. Proběhla e-mailová korespondence, co se týče kauzy sochy Koněva, kdyby náhodou přišla řada i na tuto kauzu v Ruské federaci. Proběhla schůzka s referentkou oboru Rusko - Ukrajina. Proběhla schůzka s náměstkem ministra Tlapou o ekonomickém vztahu Ruské federace. Proběhla schůzka s referentem pro Ruskou federaci. Proběhla operativní komunikace s velvyslanectvím v Moskvě k obsahu jednání. Byla komunikace ohledně nóty Ministerstva zahraničních věcí, co se týče toho, že se Ruská federace obrátila na Ministerstvo zahraničních věcí v otázce pomoci návratu uprchlíků do Sýrie. Proběhlo asi pět jednání se zástupci občanského sdružení Memorial v České republice, Člověk v tísni, těch schůzek bylo asi pět. To je jenom zlomek toho, co se děje před každou cestou. Současně proběhly nadstandardní konzultace a na místě samém brífink s velvyslancem. Ty byly velmi podrobné, protože samozřejmě tahle návštěva byla složitá, protože žádný český předseda nebyl v Rusku deset let, ministr zahraničí třináct let a poslední setkání premiérů se uskutečnila za vlády premiéra Nečase.
Samotný program byl se stejnou pečlivostí tvořen. Budu reagovat na to, že jsem v médiích zaslechl, že byl někdo snad nedostatečně informován. Prosím vás, tuhle knížečku asi znáte. To je minutovník (ukazuje), to má každý člen delegace, určitě jste ho mnozí dostali, protože také cestujete do zahraničí. K námitkám, že tento minutovník nebyl poskytnut dopředu.
Prosím vás, tento minutovník se neposkytuje dopředu, protože je v něm na minutu napsáno, kde se který ústavní činitel nachází. Tedy z bezpečnostních důvodů tyto informace nebývají poskytnuty předem. Jestliže je v minutovníku napsána soukromá snídaně, nerealizoval jsem žádné schůzky se zástupci atomového lobby. Snídal jsem se svými kolegy poslanci v českém domě. Tady se na jednoho dívám. (Posl. Janulík.)
Myslím, že tato cesta je spojena s více fámami a nevím, jak bych to jinak slušně popsal, než je zdrávo. Samotný program byl koncipován jako vyvážený. Nesetkal jsem se s žádnou protestní nótou, s žádnou námitkou žádného z našich spojenců či partnerů. Naopak, já jsem hodně času strávil například diskuzí s rakouským předsedou Parlamentu Wolfgangem Sobotkou, který se chystá v listopadu do Ruské federace. Samozřejmě že se setká se svým protějškem předsedou. Hovořil jsem s polským maršálkem, inspirovala mě návštěva nizozemské předsedkyně Senátu, která se sešla také se stejnými osobami jako já. Byl tam Španěl, byli tam členové Bundestagu, kteří hráli s Ruskou dumou fotbal. Některé námitky, které jsem zachytil v novinách, jsou až úsměvné, protože jestliže je namítáno, že Bundestag reprezentoval v Rusku při fotbalovém utkání místopředseda a nikoliv předseda, tak proč tomu tak bylo? Protože předseda pan Schäueble je invalida a nehraje fotbal, tak tam byl místopředseda. Tak si myslím, že některé připomínky byly až nedůstojné. Můj francouzský protějšek de Rugi, se kterým se znám, se kterým jsem se osobně potkal, se stal v mezidobí ministrem životního prostředí a ta schůzka neproběhla, proběhne v lednu. Ale i francouzský předseda Parlamentu navštíví Ruskou federaci. Tolik velice stručně.
Samotný program se skládal nejenom z těch dvou schůzek s paní Matvijenko a pane Volodinem, ale za velice přínosné považuji své setkání se studenty Vysoké školy MGIMO, za velice důležité považuji to, že jsem měl možno otevřít a zahájit výstavu o našich legionářích v Rusku, a to vše za situace, kdy několik dní před naší návštěvou vyšel v Rusku článek o T. G. Masarykovi a našich legionářích ve velmi negativním světle. A tato výstava proběhla ve státním Muzeu moderních dějin, což je veliký úspěch, a jsem přesvědčen o tom, že kdybych nepodpořil tuto výstavu svou osobní přítomností a nezaštítil ji jako předseda, tak by zřejmě v těchto prostorách tato výstava neproběhla. To je řekněme ta informativní část mého vystoupení.
Teď bych řekl tu druhou edukativní, vzdělávací. Celá návštěva vychází mimo jiné z koncepce zahraniční politiky, kterou schválila vláda už v roce 2015. Já budu citovat: "Česká zahraniční politika bude za současného stavu usilovat o konstruktivní spolupráci s Ruskou federací, zejména v ekonomické a kulturní oblasti a o co nejširší kontakty s ruskou občanskou společností. Dlouhodobým cílem je překonat současné problémy a dospět k partnerským vztahům." Tolik citát platné koncepce zahraniční politiky ČR ve vztahu k Ruské federaci.
Jestliže je namítáno, že snad součástí naší návštěvy měl být požadavek na omluvu, což jsem zachytil také v médiích, tak bych rád upozornil na to, že jako Česká republika už jsme přijali smlouvu o přátelství s Ruskou federací. Ta smlouva se diskutovala zde v roce 1993 a opět vám můžu citovat, článek 9: "Zvláštní pozornost bude věnovat rozšíření styků mezi parlamenty. Smluvní strany budou vytvářet příznivé podmínky pro přímé styky a spolupráci na úrovni republik, oblastí a jiných samosprávných územních celků, měst a obcí ve všech otázkách náležejících do jejich kompetencí." Samotná smlouva obsahuje v preambuli tento text: "Přejíce si definitivně skoncovat s totalitní minulostí spojenou s nepřípustným použitím síly proti Československu v roce 1968 a s dalším neospravedlnitelným setrváváním sovětských vojsk na československém území, jehož materiální důsledky jsou řešeny příslušnou dohodou." Takže nejenže zazněla omluva v dobách Borise Jelcina, máme i uzavřenu smlouvu, která konstatuje protiprávnost a nelegitimitu našeho obsazení v roce 1968. Toto jsou všechno fakta, se kterými jsem vás chtěl seznámit.
Třetí dokument, který by si měl každý nastudovat, než začne mluvit a kritizovat naše vztahy s Ruskou federací, je rozhodnutí Rady Evropy. To je ten sankční seznam. Tady je napsáno: "Členské státy přijmou opatření nezbytná k zamezení vstupu na svá území nebo průjezdu přes ně." To je vše, co se týká... A pak ještě následuje část týkající se zmrazení finančních operací. Kdyby EU, kdyby Evropská rada chtěla dát tyto osoby do klatby a že se s nimi není možné setkávat, tak by to tam jistě uvedla. Výklad, který si někteří u nás v ČR přisvojují, je naprosto nepřiměřený a neodpovídá vůli všech členských zemí. Já tady mám pro zajímavost - opět toto jsou všechno seznamy návštěv v Ruské federaci. (Ukazuje.) Tam bylo od 10. května do 20. června 48 návštěv vysokých představitelů EU. A to jsem odečetl myslím fotbal. Když odečtu fotbal, pořád to znamená, že každý týden Rusko navštíví dva až tři politici z EU. Nesnažme se vyvolat dojem, že je Ruská federace izolována a že nedochází k žádnému dialogu. Naopak, jednotlivé země, zejména země západní Evropy, udržují velmi pracovní a intenzívní kontakty s Ruskou federací. Byl jsem minulý týden v Paříži. Ve Francii Národní shromáždění má speciální velký výbor pro spolupráci s ruským Parlamentem, pravidelně se setkávají. Jak jsem řekl, jejich předseda pojede do Ruska brzy.
My si sami sobě ubližujeme, když se snažíme být papežštější než papež. My nehájíme dostatečně české zájmy a záměrem té mé cesty nebylo nic jiného, než abychom srovnali krok a vyrovnali se zemím, jako je Německo, Francie, Nizozemí. Já bych se pozastavil nad návštěvou předsedkyně Senátu Nizozemí v Rusku. Vezměte si, jak velkou a bolestivou mají otevřenou otázku, co se týče sestřeleného letadla. Přesto se navštěvují a přesto spolu jednají. Všechny tyto návštěvy usvědčují z omylu ty, kteří tvrdí, že sankční seznam je něco jiného, že je to zákaz provádět základní diplomacii a potkávat se na pracovní úrovni.
Třetí část mého vystoupení, které opravdu zkracuji vzhledem k pozdní hodině, já vás tady nechci trápit, ale já jsem si domácí úlohu připravil velmi pečlivě a jsem připraven odpovídat na jednotlivé otázky, tak ta třetí část už by jenom reagovala na některá prohlášení. Jsem přesvědčen o tom, že nikdy, asi nikdy neuspokojím všechny svými prohlášeními v Rusku. Pro některou skupinu by snad jediné uspokojující prohlášení bylo, kdybych tam opravdu vyhlásil válku. Já se opravdu cítím uražen, jestliže někdo tvrdí, že jsem tam vystupoval v lokajském či poníženém postavení. Není to pravda. K dispozici jsou záznamy z těchto jednání. Jsem první předseda Poslanecké sněmovny, který tam jasně deklaroval pozici České republiky jako spojence, člena NATO a členské země EU. Já jsem tam řekl slova Skripal, Ukrajina a otevřel tyto otázky. Kdo tomu nevěří, může si najít Twitter Ruské dumy, kde přímo paní Matvijenko uvádí, že pan Vondráček hovořil o těchto tématech.
A můj mandát není k tomu, abych tam samozřejmě tyto otázky řešil. Tyto otázky řešíme spolu se svými partnery. Nicméně jsme se shodli se svými protějšky, že můžeme vést oboustranně výhodný pracovní dialog a samozřejmě už samotná návštěva podpořila urychlení např. jmenování našeho velvyslance, který předal pověřovací listiny, což se předtím několik měsíců nedařilo. Prezident Putin ještě před naším příjezdem vydal prohlášení, kterým odblokoval komisi mezi naším Ministerstvem průmyslu a obchodu a ruským Ministerstvem hospodářství. S tímto předběžným požadavkem jsme do Moskvy jeli. Nejdůležitější dimenze našich vztahů tedy může začít fungovat a diskuse s podniky v Rusku ukázala opravdu zanedbanost našich vztahů a ukázala problémy. Za jeden z největších přínosů své cesty, za největší přínos považuji své setkání s českými podnikateli, jejich reálné zkušenosti z Ruské federace, jak se tam Čechům podniká. A my tam máme investice, my tam máme spoustu českých zástupců, kteří jsou vysoce ceněni ve svých oborech.
V souladu s politikou vlády České republiky, ke které patří politika lidských práv, jsem zařadil do své návštěvy i podporu jednoho projektu občanského sdružení Memorial, nad kterým jsem převzal záštitu v době, kdy jsem ještě o cestě do Ruska neuvažoval. Ten projekt se jmenuje Poslední adresa. My jsme skutečně umístili pamětní plaketu na dům, odkud byl odvlečen a následně popraven Čech Václav Pilař. Je to hluboký lidský příběh, navíc když jsem se na místě dozvěděl, že byli popraveni ještě další dva jeho sourozenci. Pro vaši informaci, německý ministr životního prostředí se setkal se školní třídou na Rudém náměstí, neformálně se setkal s komikem a kritikem, spisovatelem Lukem Mokridžem(?), německý ministr zahraničí se potkal s organizací Human Rights Watch. Já se se svým projektem, na který jsem hrdý, s tou Poslední adresou, cítím v dobré společnosti a na svoji záštitu jsem hrdý. Doposud tak žádný vrcholný představitel České republiky neučinil.
Považuji za důležitou i svoji debatu na škole MGIMO, kde se se mnou přišlo seznámit 200 studentů. Celá první řada byli čeští studenti, bylo jich tam osm. Měli velký zájem setkat se s předsedou Poslanecké sněmovny. Byli tam studenti bohemistiky. A to jsou lidé, kteří jednoho dne budou zastávat vysoké funkce v ruské diplomacii. Já to považuji za to nejlepší poselství, jaké jsem tam mohl předat, když jsem s nimi diskutoval a vyměňoval si zkušenosti. Samozřejmě ta cesta byla složitá, já jsem vždycky říkal - furt ve střehu, je potřeba si hlídat každé slovíčko a nezabráníte tomu, že by někdy byl nějaký výrok vytržen z kontextu. Na druhou stranu vás chci ubezpečit - a můžete se zeptat mých kolegů, kteří byli v té delegaci se mnou - že vždy vše bylo řádně vysvětleno a je v tom i trochu skrytý humor, jestliže nyní naše média, která normálně označují takový Sputnik za dezinformační médium, nyní přebírají tato vyjádření a argumentují jimi proti naší návštěvě. Něco takového opravdu už uhlídat nejde, to už je útok ze všech stran.
Já nevím, co bych vám k tomu ještě dodal. Celé motto naší návštěvy bylo jedno - nemusíme spolu souhlasit, ale je dobré spolu mluvit. Ale proto tam musíte jet. Já jsem přesvědčený, že ta návštěva z hlediska nějakého hierarchického rozčlenění v rámci Ruska byla důležitá, že to, že jsem tam byl osobně jako předseda, znamenalo, že se podařil lepší a kvalitnější program i pro náš zdravotní výbor. Předpokládám, že k tomu bude někdo od nás ještě hovořit. Rozhodně jsme si tam v ničem nezadali, rozhodně je v pořádku, že český předseda parlamentní komory hájí české zájmy v Rusku. Slyšel jsem námitku, proč tam tedy nejel některý z místopředsedů, třeba proč tam nejel pan místopředseda Filip. Při vší úctě k panu místopředsedovi, který zcela jistě také vždy hájí české zájmy v Ruské federaci, si nemyslím, že je vhodné, aby pouze jeden poslanecký klub a jedna strana měla něco jako monopol na naše vztahy s Ruskou federací. Já si myslím, že je dobré, že tam jel předseda. A já jsem na každém tom setkání, zvlášť pod dojmem diskuse v organizačním výboru, kdy respektuji námitky např. pana Kalouska, který v tom vidí symboliku, tak jsem vždy zdůrazňoval, že jsem zástupce parlamentu, který prošel svobodnými volbami a máme zde devět politických stran a hnutí a názorově se různíme. Ovšem to je i ruská Duma, i zde funguje opozice, a proto je důležité, aby fungovala parlamentní diplomacie, aby ty parlamenty spolu komunikovaly. Považuji to za nejvhodnější nástroj, abychom byli schopni vést dialog s Ruskem. Mohl bych tady citovat předsedkyni nizozemského senátu, která řekla, že parlamentní diplomacie je ideální pro otevírání a řešení těžkých otázek. To naprosto podtrhuji, s tím naprosto souhlasím.
Poslední námitka, kterou si vybavuji z hlavy, že jsem s sebou nevzal novináře a že se teda neví, co se na té cestě dělo. Tady je jednoduchá odpověď. Moskva je pokryta veřejnoprávními médii. Na konci každého našeho setkání byl přítomen zástupce Českého rozhlasu a České televize. Já jsem je tam nemusel s sebou vozit. Novináře jsem vzal pouze jednou, a to při své cestě do Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, protože tam nebylo mediální pokrytí. Nebo jsem tam snad měl vzít zástupce jiných médií, než je Česká televize a Český rozhlas? Měl jsem tam brát třeba někoho z Bakalových médií, aby to bylo echt, aby to bylo vyvážené? Já se proti tomu musím důrazně, důrazně ohradit. Ti lidé tam byli a kladli nám otázky a samozřejmě mají přehled, co se tam dělo.
Padala otázka, že jsem se neměl setkat s předsedy, ale třeba s místopředsedy. Já bych považoval za snížení váhy České republiky, kdybych se jako předseda potkal s místopředsedou. Bylo by to z mého pohledu nedůstojné. Kdybych se nesetkal s předsedou, já bych do Ruska nejel. Ve všech zemích, ve kterých jsem byl, jsem se vždy setkal s předsedou parlamentu. Byla to moje druhá cesta, kdy jsem doprovázel výbor. Poprvé jsem tak udělal v Japonsku a díky tomu, že jsem byl s výborem pro obranu, tak se podařily schůzky s premiérem, předsedou parlamentu a dokonce s korunním princem Naruhitem, který bude příštím rokem císařem. Tomu všemu pomáhá přítomnost předsedy Poslanecké sněmovny a zvláště v některých zemích je na to kladen velký důraz.
Závěrem chci říct, že se cesta, naše mise podařila, jak agenda zdravotního výboru, tak agenda školského výboru, tak moje setkání s mými protějšky byla úspěšná a teď bude záležet už na jednotlivých ministerstvech, skupinách přátel např. u nás ve Sněmovně, v jednotlivých výborech, jak bude tato spolupráce pokračovat. Možná by to chtělo trošku zklidnit tu hysterii, protože ta schůzka byla opravdu v podstatě úvodní, zdvořilostní, neměla za cíl nic vyřešit, ale podpořila tak důležité věci, jako je třeba česko-ruské diskusní fórum, které by se samozřejmě mělo věnovat (?) i vypořádání se s naší historií a samozřejmě jejím cílem by mělo být otevírání archivů a diskuse o sporných historických momentech. Tím odpovídám na námitku pana poslance Zaorálka, který o tom hovořil v České televizi. Přesně to jsme tam dělali. Takže poté, co bych naše vztahy přirovnal k nule, tak nyní si myslím, že máme možnost lépe chránit zájmy českých občanů a českého státu v Rusku. Záleží to jenom na nás.
Mám ještě asi dvanáct stran textu a vidím nesouhlasné pohyby hlavou, takže já bych spíš nechal promluvit druhé. Já jsem opravdu připraven, a myslím, že jsem dobře připraven, a navzdory pozdní hodině jsem připraven reagovat na všechny dotazy, které mi položíte. Ale znovu bych se chtěl ohradit, důrazně ohradit proti kritikům, kteří jedním dechem dodávají, že vlastně nevědí, o čem jsme tam jednali a že jsme tam vůbec jednat neměli. Právě proto, co všechno jsem vám teď řekl, jsme tam jednat měli. Já vám děkuji za pozornost, asi mě ještě uslyšíte v průběhu dnešního večera. (Potlesk v části sálu.)
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV