Hrdinství našich předků si musíme připomínat. To, co nám vybojovali, není samozřejmost a v dnešní době je to možná jasnější než dřív. Po pěti letech letos nebudu 8. května v Písku na místě, kde se potkaly osvobozenecké armády ze západu a východu. Proto jsem rád, že jsem si stihl připomenout alespoň Pražské povstání, a to na místě, kde byli rozhodným hlasem vyzváni všichni Češi k zapojení se. Právě Český rozhlas sehrál významnou v tom, že Češi při vyhnání německých okupantů nebyli jen pasivními pozorovateli a národ si tak mohl na chvíli zvednout sebevědomí.

Podobné připomínky považuji nejen za slušné a uctivé, ale i velice poučné. V boj proti totalitě se totiž skrývá mnoho pravd, které jsou platné i dnes. Hrdinům druhé světové války tak patří velký dík nejen za to, že bojovali za svobodu nás, svých potomků. Ale patří jim i velký dík za to, že jsou pro nás jejich příběhy dodnes velkou inspirací a silnou morální motivací se své svobody za žádných okolností nevzdávat bez boje.