Převážně mladí lidé překračují ilegálně, zcela beztrestně, naše hranice. Stanují před našimi městy, před našimi domovy. Dokonce očekávají naši bezmeznou radost nad svým příjezdem. Vše v duchu: „Evropo jsme tady!, Evropo postarej se dnes o nás, a zítra i o naše rodiny“.

Počátek této „invaze“ hledejme ve vojenském tažení USA a NATO proti zemím, odkud dnes přicházejí tito uprchlíci. Jejich válečné tažení začalo proti Afghánistánu 2001, Iráku 2003, poté i proti Libyi 2011, Sýrii 2011 … tedy již 15let jsou válkou ničeny tyto státy, do té doby vcelku ekonomicky prosperující. Po dlouhých letech války není mír v těchto zemích. Situace je dokonce stále horší. Tedy stejná válečná dobrodružství USA, jako v minulosti ve Vietnamu, Laosu, Kambodži, …

Vyvolávání záměrných nepokojů v arabském světě, pod pláštíkem vznešených proklamací o svobodě, demokracii, přineslo jen rozvrat arabského světa. Miliony mrtvých. Povětšinou tradiční přátelské, zejména obchodní vztahy se mění v nenávist. Arabský svět tak prožívá svůj kulturní a hospodářský rozpad. Poslední události mezi Saudskou Arábií a Íránem jsou toho dokladem.

Příklad táhne. Proto také Turecko se vydalo na tažení proti statečnému národu Kurdů. EU opět mlčí… Statisíce Kurdů se mohou také vydat na pochod do Evropy.

USA se zříkají své zodpovědnosti za tento vývoj. Proto EU ponese plně následky. Miliardy euro z našich rozpočtů půjdou na nekonečné začleňování migrantů do společnosti. Další problémy nevyřeší ani miliardy euro. Již dnes EU připouští, že miliony dalších migrantů zaplaví příští roky Evropu.

Dějiny přitom přinášejí poučení…. Naši předkové chránili křesťanskou Evropu. Příkladem nám může být Turky obležená Vídeň. Té v roce 1683 přispěchal na pomoc polský král Jan III. Sobiesky. Den vítězství nad Turky papež vyhlásil svátkem. Naši předkové tehdy křesťanskou Evropu zachránili. Byli prozíraví. Nečekali na zázrak.

V minulosti se Evropa spojovala při obraně křesťanství. Společně také vítězili. Ta stará, dobrá Evropa, to je přece i Rusko, Bělorusko, Ukrajina, …. tedy … ta křesťanská Evropa. Dnes pasivní EU jen přihlíží. Proto nevíme, jestli máme plakat, nebo mávat.

Přemysl Votava