Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, nikoho dalšího tady z vlády nevidím. Já pečlivě dnes poslouchám všechna vystoupení, jak pana premiéra, potom ministrů, kolegů poslanců, poslankyň a mně to bohužel nedá. Já se musím vrátit také k tomu vystoupení pana kolegy Staňka, protože mě to opravdu nadzvedlo a považuji to za nehoráznost. Kdybychom nebyli na půdě Parlamentu, tak bych vám doporučil raději mlčet. Samozřejmě tady máte naprosto svobodné právo říci, co chcete. Ale světe div se. Představte si, pane kolego Staňku, prostřednictvím pana místopředsedy, že za současnou koronavirovou krizi nemůže ani premiér Babiš, ani pan ministr zdravotnictví, ale světe div se, on za to nemůže ani předseda jedné opoziční strany Marian Jurečka nebo předseda ODS Petr Fiala, ani opozice za to nemůže.

Ano. Na začátku jsme na to nikdo nebyli připraveni. Já myslím, že ty první reakce také i ze strany opozice byly skutečně o tom jednom provazu. A já jsem se teď ještě díval, tak za ty dva měsíce, jsme jako opozice a jako lidovci podpořili do této chvíle 26 zákonů, opatření ve prospěch občanů České republiky. A mě mrzí to, že ty desítky pozměňovacích návrhů, kterými jsme chtěli ta opatření nějakým způsobem věcně vylepšit, tak aby skutečně byla účinná a byla ku pomoci podnikatelům, živnostníkům, občanům, rodinám, rodičům, takže opozice en bloc odmítala.

Ano, je tady jedna výjimka, kterou se sluší zmínit, a to je Lex COVID justice, protože paní ministryně Benešová k tomu přistoupila přesně tak, jak bych já považoval na rozumné u těch dalších opatření, prostě tam, kde jsme se shodli na tom, že je potřeba tu vládní předlohu nějakým způsobem opravit, doplnit, upravit například v oblasti exekucí, tak jsme to tady ve Sněmovně udělali, a potom také společně schválili. Takže hovořit tady o nějakých opozičních válkách mně přijde jako skutečná hloupost.

Rád bych se jenom ještě krátce vrátil komentářem k té dnešní žádosti o prodloužení nouzového stavu. I já a KDU-ČSL jsme si vědomi toho, že tady skutečně jsou některá opatření, která bez režimu nouzového stavu by nebylo možné nadále prodlužovat. Jsou na to i právní expertizy. Na druhou stranu to, co mně skutečně scházelo, když jsem si vzal do ruky ten sněmovní dokument 5058, tak to je to zdůvodnění. Myslím, že to je od začátku Achillova pata všech opatření Ministerstva zdravotnictví a my to kritizujeme - myslím, že - po právu, že nejsou pořádně zdůvodněna. Nakonec to řekl i soud, ale o to nejde. My jsme říkali od začátku, že je potřeba i vůči občanům ta opatření zdůvodňovat jinak než jenom prostě: Máme krizi, je tady COVID-19 a my musíme.

Ono to souvisí potom i nejenom s tím pohledem do minulosti, ale také do budoucna směrem k tomu harmonogramu. Je to také otázka zpřístupňování dat. Pan ministr zdravotnictví tady hovořil o tom, že data jsou třikrát denně a třikrát týdně je tisková konference a tak dále, a tak dále. Ano, to všechno je pravda, ale pak jsou tady data, s kterými musí pracovat také třeba ekonomičtí experti. A já bych třeba rád slyšel od pana ministra zdůvodnění, proč jeho náměstek pan Prymula tímto způsobem, řekl bych, až lidsky neslušně vyhodil z jednání pana Münicha. To by mě zajímalo. Myslím si, že je to škoda, protože pokud tady hovoříme o té jedné lodi, o té vzájemné spolupráci, tak si myslím, že tohleto není úplně tím příkladem, který by byl hodný následování.