Poslední roky mám pocit, že z odborných učilišť a středních odborných škol se stává oblast státem přehlížená. I ve společnosti často vnímám tendence dělat ze škol, zaměřených na řemeslo, jakousi druhou kolej vzdělávání. A to se v praxi významně podepsalo na tom, že řemeslo v Česku uvadá, přestává být při výběru školy mnohdy atraktivním pro děti i jejich rodiče.

Nejednou jsem se setkal s názorem, že dnes je nezbytně nutné za každou cenu tlačit dítě do co nejvyšších stupňů vzdělávání, protože je to tak nějak "společensky očekáváno". A výsledek? Lidí, co umí řemeslo, je stále méně a méně. A něco vám povím: je to špatně!

Vzdělávání v této oblasti musí stát naopak ocenit, podpořit. Má na to páky. Ať už jde o samotné financování takových škol, nebo veřejnou motivaci a podporu odborných oborů. To je směr, kterým musíme jít. Jinak nám v budoucnu už nikdo neopraví tekoucí kohoutek nebo hodinky.

V dnešní době musí stát významně propojovat sféru komerční a vzdělávací. Tam je také jeho velká úloha. Jsem přesvědčený, že tyto systémové nedostatky musí být co nejrychleji odstraněny. Dokud je ještě čas!