Ačkoliv od voleb do EP uběhl již týden, stále přemítám, proč občané tyto volby „vypustili“. Jakožto  kandidát v proběhlých volbách jsem měl možnost hovořil s voliči, a tak jsem se těchto  tázal, zda přijdou k volbám. Vesměs odpovídali, že ano. Bohužel ale voliči nepřišli. Proč? Hledat příčiny nízké volební účasti by bylo asi na dlouhou analýzu, kterou některý  z našich politologů již zaručeně  provádí. Ale i tak  nízkou volební účast považuji za obrovskou chybu, kterou naše společnost dělá. Příčin nízké volební účasti může být dojista celá řada. Zkusím jich vyjmenovat alespoň několik, na které jsem v diskusi s voliči narazil. Jako prioritní považuji tyto:

1) Občané ČR zatím nepřijali EU za svou a tudíž proč by tedy měli volit její orgány.

2) Pocit opětovného rozhodování o „našich věcech“ někde jinde (Brusel). Dříve to byla Moskva.

3) Občané považují EP jako odkladiště přebytečných a vysloužilých politiků s ne vždy dobrou pověstí. Mnohdy tomu tak opravdu  je. Tak proč pomáhat těmto politikům získat „dobré bydlo“.

4) Nedostatečné vysvětlování, co vlastně poslanci v EP dělají. Voliče štve vidět záběry, jak mnozí poslanci v „zaměstnání“ spí.

5) Vytváření mnohých nesmyslných zákonů a norem, ze kterých si lze i dělat legraci.

6) Malá informovanost o tom, jak se vlastně volí. Někteří mladší voliči mi tvrdili, že neví ani jak mají volit.

7) Otrávenost z politiky. Pocit, že nepůjde nic změnit.

8) Obava občanů, že nás EU zatáhne do války s Ruskem.

Bohužel neúčast voličů, jak jste si mohli všimnout z médií, neušla pozornosti západním zemím EU,   kritizující  nízkou volební účast ve východní Evropě. Avšak s porovnání se Západem (např. Francie), kde v některých státech uspěly ve volbách extrémně pravicové strany s xenofobními  názory, se mi jejich kritika zdá neadekvátní.

Pro zvýšení volební účasti  v ČR je potřeba vykonat mnohé. Rozhodně by stát měl občanům dosti razantně vysvětlit, jak je důležité chodit k volbám. Bohužel lidé v dnešní době se ani příliš nezajímají o historii,  a neví jakého úsilí naši předci museli dosáhnout, aby měli všichni stejné  volební právo. Vždyť například ženy dostaly právo volit až za 1. republiky. Asi by nebylo příliš dobré, aby zde byl např.  zaveden volební systém s různou váhou volebního hlasu na základě výše odvedených daní (volební daňový census), jak tomu bylo za Rakouska-Uherska. Kdy největší váhu hlasu měli ti nejbohatší. Neúčastí ve volbách tak volič dává najevo, že se politického života ve vlastní zemi zúčastnit ani nechce. A východiska, jak z toho ven,   pak mohou být mnohá. Označit volby do EP za zbytečné či nepotřebné, jak je  označil bývalý prezident Václav Klaus, považuji za hazardérství. Já osobně každé volby pokládám za důležité. Nejenom proto, že jsem v těch posledních kandidoval. Ale zároveň pro uzákonění povinnosti volit nejsem. Ačkoliv v mnoha státech Evropy tomu tak je. Nakonec ale proč se vzrušovat, volby byly přece regulérní, že?