Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, já jenom k tomu, co tady probíhá, dvě poznámky. První moje poznámka je k té diskusi, kdy se bavíme o tom, zda Dolínek ano, nebo ne. A nějak jsme úplně zapomněli, že ten hlavní viník, proč ta debata probíhá, je Ministerstvo zemědělství a nesplněný slib ministra zemědělství a špatně odvedená práce Ministerstva zemědělství. To je potřeba zdůraznit, že celé to tady vzniklo, a ty problémy, o kterých si tady povídáme, vznikly proto, že pan ministr zemědělství nesplnil slib a nedělá svoji práci dobře. Respektive, že ji dělá špatně. A v podstatě, pokud dneska my dáváme miliardy na kompenzace vlastníkům lesů, aby alespoň něco dostali za své dřevo, tak na druhé straně stát není schopen zajistit, aby nedošlo k tomu, že ty nově vysázené stromky nesežere zvěř. To je celé. A to je role státu, to měl zařídit, to měl udělat a nedokázal to. Za ty dva roky, co na to měl. Nebo možná ještě daleko více, protože měl trochu i předvídat. Takže to je ta moje první věc. A ta druhá jenom krátká poznámka k té debatě, která tady proběhla mezi paní místopředsedkyní Seitlovou a panem senátorem Nytrou. Já jsem přesvědčen, že není možné, abychom v Senátu dali přednost rozhodování úředníka před dohodou mezi vlastníkem a myslivcem. To přece nemůžeme udělat. My nemůžeme rozhodnutí úředníka předřadit právu vlastníka. Jako nedotknutelnost soukromí, nedotknutelnost soukromého vlastnictví je věc, na které je postavena, řekněme, naše existence a náš právní řád. A samozřejmě, pokud k tomu dochází, tak by to mělo být za nějakých výjimečných okolností. Ale připustit, že proto se nejsou schopni někde dohodnout, že to rovnou dáme tomu úředníkovi, by bylo selháním Senátu. To si myslím, že bychom neměli dělat. A proto jediné, co nám potom zbývá, a je to z důvodu špatné práce Ministerstva zemědělství, je teď schválit ten pozměňovací návrh senátora Zdeňka Nytry a dalších.