Vyzula (ANO): Jsou naším rodinným stříbrem - nemocnice bychom si měli hýčkat

25.04.2017 17:38 | Zprávy

Projev na 56. schůzi Poslanecké sněmovny 25. dubna 2017 k vládnímu návrhu zákona o univerzitních nemocnicích:

Vyzula (ANO): Jsou naším rodinným stříbrem - nemocnice bychom si měli hýčkat
Foto: ANO
Popisek: Rostislav Vyzula

Dovolte mi, abych se jako zpravodaj vyjádřil k tomuto novému vládnímu návrhu o zřízení univerzitních nemocnic.

Předně bych chtěl říci, že vzhledem k tomu, že mám více jak dvacetileté zkušenosti z učení na vysoké škole, tak jsem si vědom toho, že vztahy mezi fakultní nemocnicí v současné době a univerzitou, nebo lépe řečeno lékařskou fakultou, jsou takovým zvláštním artefaktem, řekl bych reliktem minulosti, který kdysi vznikl, a že by se opravdu ten vztah měl narovnat.

Tyto snahy nejsou u nás ojedinělé, jsou i v zahraničí. Byly v zahraničí, např. Německo se s tím vypořádalo celkem dobře, i když musí univerzitní nemocnice dostatečně dotovat. Na druhé straně některé země to těžko řeší, např. Rakousko, kdy se stává až absurdní situace, že původně univerzitní nemocnice se chce odloučit od univerzity a je potom samostatná, protože univerzita jí do toho třeba moc mluví, nebo prostě jenom proto, že se vzájemně nedohodnou.

Jak vidíte, není to jednoduchá záležitost. Ani ve světě nebyla dostatečně vyřešena. U nás se řeší jenom podle mých zkušeností více jak dvacet let, víceméně občas s nějakým výsledkem, občas bez výsledku. Víme dobře, že tento návrh zde byl i při minulém volebním období a že nakonec nebyl ani projednáván.

Musíme si uvědomit, že stávající fakultní nemocnice poskytují vysoce specializovanou zdravotní péči a uskutečňují výzkumnou a vývojovou činnost. Na společných pracovištích fakultní nemocnice a lékařské fakulty se na základě požadavků vysoké školy uskutečňuje klinická a praktická výuka v akreditovaných studijních programech všeobecného lékařství, zubního lékařství, farmacie, ve vzdělávacích programech nelékařských zdravotnických oborů a související výzkumná a vývojová činnost.

Právní forma stávající příspěvkové organizace neumožňuje vytvářet pro činnost fakultních nemocnic potřebné podmínky, a to zejména v oblasti hospodaření, řízení a zajištění spolupráce s vysokými školami. Odpovídající právní úprava chybí zejména v případě zřizování a řízení společných pracovišť a financování výuky ve fakultních nemocnicích.

Je to norma, která je jistě zajímavá a nakonec je dobře, že se dostala na program, i když ve vládním prohlášení původně bylo vlastně zřízení neziskových nemocnic, takové páteřní sítě, které by zajišťovaly každému občanovi naší republiky, každému pacientovi, dostupnou rovnocennou péči. Teď se to prostě nějakým způsobem jenom zúžilo na univerzitní nemocnice. Přesto je dobře, že se sem ta norma dostává.

Neříkám, že je úplně bez problémů. Problémy tady už byly nastíněny panem ministrem a bylo by dobře, abychom si je probrali ve výborech. Některé z nich mohu nastínit. Připravil jsem si tady deset drobných úvah. Jenom zkráceně.

Například z čeho budou univerzity hradit výuku v nemocnicích? Ty univerzity budou muset na základě smlouvy s nemocnicí výuku financovat. Ony v současné době nějaké prostředky dostávají, ale k tomu je nevyužívají. Teď by měly asi pravděpodobně dostat přidáno. Já nevím, ale je to úvaha.

Další úvahou je - jsou odborníci do těch takzvaných - to je správní rada, ve skutečnosti je to rada univerzitní nemocnice - bude tam sedm členů. V každé té radě, máme navržených deset nemocnic, to máme sedmdesát lidí. Máme ty odborníky? Pokud máme, dobře.

Dále potom opakovaně diskutovaná problematika takzvaného dluhu. Já si myslím, že to není tak úplně jednoduché jak to pan ministr vidí, i když on je ekonom a vidí do toho určitě více než já, ale mně stále nejde na rozum to, jakým způsobem se s tím nemocnice vyrovnají. Vezměme si to, že z deseti univerzitních nemocnic přibližně jedna třetina prosperuje velmi dobře, se ziskem, jedna třetina je v takové kladné nule, ale jedna třetina dlouhodobě opakovaně je ztrátová. A ty dluhy nejsou malé, nejsou v miliónech, jsou v desítkách nebo i stovkách miliónů korun.

A my si teď myslíme, že když uděláme zákon o univerzitních nemocnicích, tak třeba od 1. ledna příštího roku, kdy by ten zákon měl fungovat, ta nemocnice se stane okamžitě neztrátovou, že bude hospodařit minimálně s kladnou nulou? Pochybuji o tom. Ano, bude mít možnost si vzít úvěr, tentokrát státní úvěr, a to s určitým úrokem na určitou dobu splatnosti. Ale i když ten úvěr bude mít a bude se snažit hospodařit vyrovnaně, tak stejně se z toho jen tak rychle nedostane a budou i případy, kdy se nemocnice budou opakovaně dostávat do dalšího dluhu, budou si znovu půjčovat, až se dostanou do dluhové pasti. A to je nebezpečná oblast z několika stránek.

Mluví se o tom, že dluhy jsou - byl jsem přesvědčován o tom, že takové ty dlouhodobé dluhy, které jsou třeba u některých nemocnic, dnes dosahující miliardu nebo i více než miliardu, že to nic neznamená. V současné době nemocnice nemůže přijít do bankrotu, ale až bude novou právní normou, nebude ta možnost potom snadnější, aby se do bankrotu dostala? Nebude pak snadnější ji event. prodat nebo jen zprivatizovat, nebo prodat úplně za jiným účelem?

Říkáme stále, že pacientů se ta záležitost nebude týkat. Ano, nebude, pokud všechno bude klapat za ideálních podmínek, tak nebude. Pacienti to vůbec nijak nepocítí. Ale co když některá ta nemocnice právě bude prodána, zprivatizována a nebude poskytovat v budoucnosti zdravotní péči? Pak to ti pacienti pocítí. Každopádně budou ty nemocnice odstátněny, to je pochopitelné. Ale riziko privatizace tady přece jenom je a musí se ještě blíže specifikovat.

Další otázkou, další úvahou, je, jak to bude s investicemi. Víme všichni dobře, že současné příspěvkové nemocnice dostávají investiční prostředky na to, aby mohly zrekonstruovat nemocnice nebo něco postavit, vylepšit. Také dobře víme - a myslím, že každý z nás má tu zkušenost - že když se dostaneme do některých nemocnic, tak zjišťujeme, že jejich stavební situace je v dezolátním stavu. Je to zoufalé. Zoufale potřebují opravy. Některé jsou na úrovni - nebojím se to říci - Rakouska Uherska. Bohužel. Potřebujeme významným způsobem zrekonstruovat naše nemocnice, a zvlášť tyto. To je rodinné stříbro, to jsou ty nejlepší nemocnice, které máme, a ty bychom si měli hýčkat.

Ještě k těm půjčkám od státu. Německo, jak jsem řekl, to řeší opakovanými doplatky, Rakousko to řeší tím, že se nemocnice vlastně odtrhují od univerzit a ten problém není úplně dořešen. Musíme si uvědomit i ten fakt, že dnes prosperující nemocnice ještě neznamená, že zítra bude rovněž prosperující. Ona může být dnes prosperující a zítra neprosperující. A to není určitě jednoduché k vyřešení.

Pokud se týká privatizace, o tom jsem mluvil. Teď byla tady trošku řeč o majetku. Také jsem na to doptáván a byl bych rád, aby to tak bylo, jak říká pan ministr. Ale musíme si uvědomit, že management nemocnice může být dobrý, může být slušný, může být takový, že má na mysli a na srdci právě dobro své nemocnice, ale víme dobře ze života, že některý management není slušný a nehospodaří tak, jak by měl, a může v tom případě, i když je tam několik rovin schvalování odprodávání majetku, může tam dojít k odprodání majetku subjektům, které budou mít nekalé úmysly. Já nevím, ale život přináší různé problémy a měli bychom i tohle řádně projednat.

Ještě jedna věc, která je možná na okraji, ale ne úplně, myslím si, že souvisí s tím, že řada našich lidí, a to školských pracovníků, se rovněž podílí v nemocnicích na výzkumu a podílí se na výzkumu různou měrou. Výzkum může být bazální, ale může to být také klasický klinický výzkum. V případě klinického výzkumu, pokud se univerzita s nemocnicí nedohodne, tak případný výdělek, což vždycky za klinický výzkum nějaký je, protože je to jednak dobré provádět výzkum, jednak je to dobré pro pacienty, ale je to i určitý zdroj financí, tak v případě, že se nedohodnou mezi sebou tyto dva subjekty, tak podle § 20 jsou jejich podíly zisku pak stejné, což nemyslím, že by si dnešní akademici jen tak lehce nechali.

Takže sami vidíte, že otázek je více. Já jsem vybral jenom některé. Věřím tomu, že další lidé, kteří se pohybují zde ve Sněmovně okolo zdravotnictví, tak vidí další problémy nebo i výhody. Já neříkám, ten zákon má i své výhody a v určitých směrech je dobře nastaven, například v otázce odvolávání ředitele nemocnice. To už nebude jenom tak na blahovůli jednoho člověka, který se ráno vyspí špatně a řekne si, toho ředitele vyhodím a klidně bezdůvodně ho mohl vyhodit. Teď už taková věc nebude možná. Ale vidíte, že problémů tady je více, proto tedy doporučuji podpořit v prvním čtení a podpořit přikázat k projednání výboru pro zdravotnictví, ale stejně tak i školskému výboru. A věřím, že i potom ve výborech doladíme to, co zatím si myslím, že bylo trochu překotně připraveno. Ale třeba to tak nebude. Děkuji vám za pozornost.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

Co bude dál s Našim domácím průmyslem?

Dobrý den, roky pracuji ve strojírenství, a připadá mi že se paluba Titaniku stále více naklápí. Co není spojeno pevně s domácí spotřebou je demontováno a odvezeno. Kdo za tím stojí , čí je to úmysl. Pár hloupých odpovědí jsem slyšel od 4,5 koalice. Moderní technologie. Jako přivést další investory...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Senátor Hraba: Intervence ve volbách ze zahraničí nemá co dělat. Zakažme ji

9:03 Senátor Hraba: Intervence ve volbách ze zahraničí nemá co dělat. Zakažme ji

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k ochraně voleb.