Mládě hrošíka liberijského (Choeropsis liberiensis) přišlo na svět 22. listopadu 2024. „S informací jsme čekali, protože odchov hrošíků není jednoduchý a potřebovali jsme samici zajistit pro začátek dostatečný klid,“ vysvětlil ředitel zoo Jan Vašák. Matka mláděte se kdysi rovněž narodila v Jihlavě, a to v roce 2006. Otec mláděte je osmiletý samec, který k nám přijel v roce 2017 ze Zoo Santo Inácio v Portugalsku. Nejnovější přírůstek v jihlavské zoo je samice. Nachází se ve vnitřní ubikaci, kde je společně se svojí mámou. Venkovní výběh začne objevovat až na jaře, kdy bude vlídnější počasí a vyšší teploty. „Hrošík pochází z teplých oblastí, naši zimu by malý hrošík venku nevydržel,“ vysvětlil Vašák. Návštěvníci ho však mohou skrze sklo zahlédnout ve vnitřních prostorách, kde má zajištěný klid a bezpečí. „Prosíme však o ohleduplné chování a respektování vzdálenosti, která je před jejich expozici vyhrazená,“ vyzval ředitel.

Hrošíky v Zoo Jihlava chováme od roku 1987. Za tu dobu se zde narodilo 6 mláďat, úspěšně jsme zatím odchovali 3 z nich. „Zbylá mláďata nebyla životaschopná, což se stává. Chov hrošíků je opravdu náročný a o to víc si držíme palce,“ vyslovil Vašák a dodává „pro hrošíky plánujeme úplně nový pavilon. Momentálně pracujeme na studii, která odstartuje přípravy na výstavbu. Je to jeden ze dvou projektů, které představují velkou investici do rozvoje naší zoo“. Jde o důležité kroky k tomu, abychom našim zvířatům poskytli modernější a pohodlnější prostředí.

Hrošík liberijský, známý také jako trpasličí hroch, je vzácný a ohrožený druh pocházející ze západní Afriky. Na rozdíl od svého většího příbuzného, hrocha obojživelného, žije samotářským a skrytějším způsobem života. Jeho přirozeným prostředím jsou husté lesy a mokřady, kde se živí rostlinnou stravou, jako jsou plody, tráva a listí. Na rozdíl od velkých hrochů preferují osamělý život. Hrošík liberijský je dnes ohrožený, především kvůli odlesňování a ztrátě přirozeného prostředí a také kvůli lovu. Podle odhadů zbývá ve volné přírodě méně než
3 000 jedinců. Z tohoto důvodu jsou zoologické zahrady a jejich chovné programy klíčové pro přežití tohoto druhu.