Aby byl obrázek Zelenského návštěvy v USA úplný, je třeba podotknout, že republikánský establishment ji víceméně “vymlčel”. Nejde pouze o trumpovské křídlo, které je dlouhodobě kritické (za všechny Donald Trump jr., který o Zelenském tweetnul, že je “ungrateful international welfare queen”). Ale ani DeSantis, nejvážnější Trumpův vyzyvatel, neřekl k Ukrajině ani slovo. Důvod je zřejmý: republikánský elektorát je ve vztahu k tomuto tématu výrazně rozštěpen.

Jak vyplývá např. z tohoto prosincového průzkumu (ZDE), pouze 33% republikánských voličů si myslí, že USA by měly podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba (oproti 61% demokratických voličů). A naopak, 63% republikánských voličů si myslí, že USA by měly co nejdříve dotlačit Ukrajinu k jednání o míru i za cenu územních ztrát (oproti 36% demokratických voličů).

Republikánská strana se zkrátka v posledních letech posunula od reaganovského či bushovského intervencionismu k trumpovskému izolacionismu - to není v dějinách americké zahraniční politiky ovšem nic nového. Také, a to paradoxně už od Obamy, se americká pozornost od Evropy přesouvá do Indo-Pacifiku. A konečně, svou roli hraje také hluboká nedůvěra republikánů jednak k Bidenově administrativě, jednak k celému “postsovětskému” prostoru.

Pokud se za dva roky republikáni zmocní Bílého domu a obou komor Kongresu, dojde tedy podle mého názoru ke korekci zahraničně-politického kursu USA.