Novelu kritizují kvůli zmařeným investicím také tisíce živnostníků, kteří se ve svých barech a restauracích obávají o pokles zisků, ale i běžní občané, kterým vadí, že jim stát nařizuje, co mají a nemají dělat. Obsahem ústavní stížnosti však není pouze problém zákazu kouření, senátoři nesouhlasí s řadou dalších omezujících opatření, se kterými novela přichází.

„Veřejná moc v liberálním právním státě nemá vychovávat občany a vnucovat jim životní styl, který momentální držitel moci považuje za správný. Konečně v našem státě není trestná sebevražda, pak nemůže být trestné ani jednání, které někdo jiný hodnotí tak, že neprospívá zdraví toho, kdo jej činí. Veřejná moc v liberálním právním státě se musí zastavit před soukromým životem občanů s tím, že jsou dospělí, svéprávní a rozumem vybavení k tomu, aby jednali tak, jak oni sami chtějí,“ uvádí v ústavní stížnosti jménem senátorů její zpracovatel, advokát Zdeněk Koudelka.

Jedno z prvních ustanovení, které senátoři navrhují Ústavnímu soudu zrušit, se týká výslovného zákazu kouření v restauračních zařízeních. Inspirativním příkladem je zahraniční praxe, především Německo, kde se nedávno Ústavní soud zabýval obdobnou otázkou. Navíc existují desítky evropských zemí, kde je kuřákům povoleno zapálit si v předem vymezených prostorách, ať už jde o terasy, kuřácké boxy, nebo jen oddělené místnosti.  „Zákaz kouření v současné podobě novely rozhodně není o ochraně zdraví. Je pouze dalším krokem k omezování a  ztrátě našich svobod a kontrole mas, o zisku pro ty nahoře,“ tvrdí o normě její velký kritik a hlavní signatář - senátor, dnes místopředseda Senátu, Jaroslav Kubera (ODS). Ten dodává, že lidé budou tento nesmyslný zákaz stejně ve velkém obcházet.

Zákonodárci napadají také ústavnost omezení prodeje a podávání alkoholu či tabákových výrobků na akcích, které jsou určeny dětem. Navrhovatelům novely totiž vadí, že na území Čech, Moravy a Slezska je běžné, že si například na dětském dni, dětské sportovní akci nebo karnevalu dají rodiče dětí pivo nebo víno. Tomuto by měl být konec. Pokud chtějí dospělí na akci pro děti, budou muset abstinovat.

„Nevidím jediný důvod, proč chce stát zasahovat do volného času, který rodiny tráví společně. Nejen, že jde o omezování rodičů. Velké právní nejistotě jsou navíc vystaveni provozovatelé stánků s občerstvením – a to například na sportovištích či turistických místech, kde své zboží mohou denně prodávat, nicméně příležitostně se zde může vedle tohoto běžného provozu konat také akce určená pro děti. V takovém případě tento neurčitý zákaz vystavuje prodejce libovůli kontrolních orgánů, zda danou akci budou považovat za akci převážně určenou pro děti či ne,“ poukazuje na absurdnost zákona senátor Ivo Valenta, a doplňuje další absurditu novely: „Za vrchol alibismu považuji především přenos odpovědnosti za škodu pod vlivem alkoholu podnapilých osob na majitele podniku, ve kterém si dal dotyčný panáka. Skutečně ponese vinař ve vinařství na Slovácku zodpovědnost za to, že si u něj někdo koupí láhev vína a pak způsobí škodu? To je přeci absolutní nesmysl.“