Vláda vzala rychlé a intenzivní zapojení neziskových organizací a dobrovolníků v uprchlické krizi jako signál toho, že nemusí nic dělat. Ubytovnám, ve kterých bydlí rodiny na útěku, převážně matky s malými dětmi, začínají docházet peníze.

Ubytovaní nevědí, jestli budou mít zítra ještě střechu nad hlavou, podmínky se mění ze dne na den a šíří se poplašné zprávy. Na případném začlenění do společnosti se ze strany státu nijak systematicky nepracuje. Politici mezitím sbírají body na lživých zprávách o maďarském občanství.

Nikdo neví, kdy a jak válka skončí. Čím více úsilí a prostředků vložíme do integrace uprchlíků teď, tím méně budeme mít v budoucnu starostí.