Přes dva roky pracovalo současné vedení Liberce na nové Strategii rozvoje města Liberec 2021+. Výsledkem je ale dokument s pochybně nastavenými prioritami a celou řadou zjevných faktických chyb. Pokud by byla strategie důsledně naplňována, přinesla by Liberečanům mnoho negativních dopadů na jejich životy. 

V klíčové návrhové části Strategie jsou stanoveny jednotlivé strategické cíle, které jsou rozpracovány do opatření se stanovenými indikátory. Zcela zásadním opatřením je zvýšení počtu obyvatel města ze 105 000 na 120 000 do roku 2040. „Tento cíl lze jistě vnímat pozitivně. Trend, kdy se lidé z venkova stěhují do větších měst, ve kterých mají širší nabídku pracovních příležitostí, je trendem obecným a žádoucím. Vždy je lepší, když není nutné za prací zbytečně daleko dojíždět. Ať už z ekologického, energetického či ekonomického hlediska. Pokud má ale město ambici tento cíl naplňovat, musí zároveň vytvářet takové podmínky, aby růst počtu obyvatel nezhoršoval podmínky pro obyvatele současné,“ popisuje hlavní východisko kritiky předložené Strategie J. Felcman, zastupitel za Změnu pro Liberec.

Konkrétně pak kritizoval spolu s dalším opozičním zastupitelem za LOL – Liberec otevřený lidem, Jaromírem Baxou, zcela chybně nastavené parametry pro související opatření:

„Počet míst v základních školách se má do roku 2030 zvýšit o pouhých 200. Pokud si ale spočteme, jakou potřebu míst by vyvolal nárůst počtu obyvatel o 7 000, tedy poměrný podíl z celkových 15 000 do roku 2040, vychází to na cca 850 míst,“ vysvětluje Jaromír Baxa, zastupitel za LOL – Liberec otevřený lidem, a dodává, že ta samá chyba se týká i kapacit mateřských škol, kde se předpokládá pouze 100 nových míst.

J. Felcman pak popisuje další chybně nastavené parametry: „Předpokládá se výstavba pouhých 280 nových městských bytů. Souběžně s růstem počtu obyvatel bude takto pasivní role města v bytové politice příčinou dalšího zdražování bydlení ve městě. To samé platí pro kapacity pobytových služeb určených pro staré a nemocné lidi. Do roku 2030 jich má dle Strategie vzniknout pouhých 100. Za posledních 10 let přitom v Liberci přibývá průměrně 500 lidí starších 65 let ročně. Budou mít důchodci, kterým dnes jejich úspory užírá zběsilým tempem inflace, dost peněz na drahá lůžka v soukromých domovech důchodců?,“ ptá se J. Felcman. A celou situaci ještě glosuje: „Za to je zde ovšem vysoká ambice na zvýšení kontroly dost možná méně disciplinovaných zchudlých občanů města. Počet městských kamer se má dle Strategie zvýšit ze současných 52 na rovnou stovku.“

Jaromír Baxa si pak všímá zcela nesmyslně nastaveného indikátoru u opatření ke snížení energetické náročnosti veřejných budov. Tedy především škol, školek, úřadů apod. Do roku 2030 má jít o pouhá 2 %. „Ve světle zdražujících se cen energií a nyní navíc v souvislosti s konfliktem na Ukrajině je takto nastavený cíl naprosto směšný. Technologie energetických úspor v budovách se rozvíjejí nejrychleji v historii, současné vedení města všechny tyto souvislosti ale důsledně ignoruje,“ komentuje J. Baxa. Zároveň k celé záležitosti uzavírá:

„Novou Strategii rozvoje města Liberec 2021+ je třeba vnímat jako politický manifest současného vedení města. Toto vedení jí přes dva roky připravovalo a propsalo do ní svůj pohled na budoucnost města. Po zkušenostech s 3 roky fungování koalice Starostů, ODS a ANO pro nás není překvapením, že se v této strategii ale zapomnělo na takovou „maličkost“. Tedy ty nejzákladnější potřeby lidí, kteří v Liberci žijí.“