Vážený pane ministře zahraničí, vážené paní velvyslankyně, vážení páni velvyslanci,

bývá takovým dobrým zvykem prezidentských projevů zdůraznit nesporný fakt, že velvyslanci mají hájit české národní zájmy. A tato poněkud překvapivá informace je někdy téměř jediným, byť rozvinutým obsahem prezidentského projevu. Já bych si místo toho položil otázku, co to je český národní zájem? A už ve svém úvodním slově na tuto otázku částečně odpověděl pan ministr zahraničí. S nástupem nové vlády došlo k výraznému posunu na akcentaci toho, čemu všichni říkáme ekonomická diplomacie. A tato akcentace se mimo jiné projevila nedávným uzavřením dohody mezi Ministerstvem zahraničí a Ministerstvem průmyslu a obchodu o posílení role obchodních zastupitelství v rámci našich ambasád. Musíme si všichni uvědomit, že prezident, premiér, jednotliví členové vlády samozřejmě čas od času navštěvují jednotlivé země, vozí s sebou poměrně početné podnikatelské delegace. Já se samozřejmě snažím pečlivě si prověřit, zda jsou to delegace složené z úspěšných, nikoliv krachujících podnikatelů, protože ti by nám asi v zahraničí dělali velice špatnou vizitku, ale tyto návštěvy jsou jednorázové a zatímco prezidenti, premiéři a ministři přicházejí a odcházejí Vy, jako velvyslanci, zůstáváte. A je především na Vás pracovat více méně v rámci ekonomické diplomacie na dvou zásadních věcech. Tou první je podpora českého exportu a tedy samozřejmě i českých exportérů, podpora, která má být založena na kvalifikovaných informacích, jež těmto exportérům poskytujete, samozřejmě včetně informací o solventnosti jejich partnerů. Zažili jsme, v době sice už poněkud vzdálenější, ale ne tak vzdálené, abychom si to nepamatovali, jak nám zamrzly naše zpravidla zbrojní, ale nejenom zbrojní, dodávky, ať už v Sýrii, Libyi, Iráku, na Kubě a v řadě dalších zemí. Tím druhým úkolem našich diplomatů v rámci ekonomické diplomacie je něco, na co bych kladl přinejmenším stejný důraz jako na zvětšování objemu vzájemné výměny zboží a zejména tedy objemu exportu a to je u zemí s jistou mírou přebytku kapitálu přitahování zahraničních investorů do České republiky. Jsem si vědom, že toto vše vyžaduje ne jenom teoretické učebnicové znalosti ekonomie, ale především důkladnou znalost místních trhů a místních potenciálních investorů a právě zde vidím kritéria úspěšnosti, nebo neúspěšnosti Vaší práce. Kritéria založená na dynamice obou těchto ukazatelů, tzn. exportu tam a importu kapitálu sem. Jsou to kritéria snadno měřitelná, zejména mluvíme-li o dynamice, nikoliv o absolutním objemu, takže dokonce ani profesionální diplomat s maximální výmluvností není schopen je okecat. A právě proto věřím, že se podaří dosáhnout toho, že Vaše práce bude podle těchto kritérií úspěšná a právě proto Vám bude přinášet radost, protože práce bez úspěchu, pokud nejste masochisté, radost nikdy nepřináší. Dovolte mi, abych se zmínil ještě o jedné, mimoekonomické dimenzi české zahraniční politiky. Jak víte, došlo k poměrně výraznému přesunu akcentů od toho, čemu se někdy říká euroskepticismus a jindy eurorealismus, k něčemu, co bych nazval mírným a kritickým eurooptimismem. Jeden z velvyslanců se dotázal, proč tady nevisí evropská vlajka, byl taktně upozorněn, aby pohlédl na příslušné hradní nádvoří, kde jsme spolu s panem Barrosem nedávno evropskou vlajku vztyčili. Nicméně přítomnost vlajky v této místnosti není tak důležitá, daleko důležitější je, abychom se dokázali integrovat, lépe než dosud, do evropských struktur, mimo jiné i z hlediska zastoupení českých představitelů v těchto strukturách a v jejich vedoucích funkcích, ale co je snad ještě důležitější, abychom získali svůj odpovídající díl pokud jde o rozpočtové programy Evropské unie, a to nejenom na nejbližší léta, ale i v dlouhodobějším horizontu. Kromě toho evropského akcentu bych ještě zcela závěrem, protože projevy mají být stručné, zmínil aspekt vojenský. Byl jsem informován, že na Vaší včerejší poradě, vedle pana premiéra, pana ministra zahraničí a ministra průmyslu a obchodu, vystupoval také pan ministr obrany. Zrovna včera v Lánech jsme zhruba v tomto složení dohodli, že by bylo velmi užitečné, aby se Česká republika intenzivněji než dosud zapojila do mírových misí OSN, a to například účastí českých jednotek na Golanských výšinách, odkud, jak jistě všichni víte, nedávno odešel švýcarský kontingent. Jako bývalý ekonom bych chtěl tiše a zcela okrajově podotknout, že tato operace je financována z fondu OSN a nezatěžuje tedy český rozpočet. A zejména vzhledem k tomu, že situace v Sýrii je poněkud nepřehledná, myslím si, že zaplnění onoho bezpečnostního vakua českými jednotkami může výrazně zvýšit prestiž České republiky a přispět k, ať už mírovému procesu na Středním východě, nebo alespoň k tomu, aby bylo poněkud zmírněno riziko eskalace tohoto konfliktu. Říká se, že projevy mají být stručné, právě proto, aby diskuze mohla být co nejdelší, dovolte mi proto, abych na závěr svého vystoupení citoval slova svého oblíbeného klasika Winstona Churchilla, který prohlásil: „Dožil jsem se tak dlouhého věku proto, že kdykoliv jsem mohl sedět a nemusel jsem stát, vždy jsem seděl.". Dovolte mi proto, abych usednul do tohoto předem připraveného křesla a poděkoval Vám za Vaši pozornost i za Vaši následující diskuzi.

Miloš Zeman, prezident České republiky, Pražský hrad, 27. srpna 2013