V roce 2013 po silných deštích se v noci z 6. na 7. června v okolí Dobkoviček sesunuly tuny zeminy a kamení. Během 10 dnů napršelo až 500 % dlouhodobého normálu srážek pro toto období. Sesuv byl aktivní po několik dní a stále patří mezi nejrozsáhlejší v zemi. Zasáhl a přerušil železniční trať Lovosice – Teplice a těžce poškodil rozestavěné dálniční těleso D8. Situace se výrazně zhoršila po dalším vytrvalém dešti z 24. na 25. června. V případě dalších dešťů představuje sesuv nebezpečí pro obyvatele vsi Litochovice nad Labem. Vrtnými pracemi byla smyková plocha aktivního sesuvu zjištěna v hloubce 4 až 6,5 m pod terénem na bázi kvartérního pokryvu při styku s podložím. Jedná se o uhelné jíly (neogén případně kvartér) a vápnité jíly (křída). Pouze při patě sesuvu v akumulační oblasti se smyková plocha nachází v hloubce až 9 m. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) pochybila minulá vláda, která sesuv neřešila v roce 2013 rychleji. To není o tom posílat si dopisy a vnitřní sdělení, ale jednat. Stát se takto nechoval a je to nepochopitelné. To, co se tady děje, teď na poslední chvíli, mohlo už před tři čtvrtě rokem začít, řekl tehdy Brabec. Souhlasil s ním i hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM). „Tady si musí sáhnout do svědomí bývalého vedení ministerstva dopravy nebo ministerstva životního prostředí, tady byla ironicky řečeno devět měsíců nedotčená příroda,“ řekl Bubeníček. Požadavek z nejvyšších míst byl, aby byla do konce roku 2016 dálnice přes České středohoří zprovozněna. Shodli se na tom společně ministr dopravy Dan Ťok, hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček a ministr životního prostředí Richard Brabec na jednání v lednu r. 2015. Deficit cca 9 měsíců již dohnat nelze. Finanční ztrátu cca 3,5 let, kdy doprava na D8 nefungovala, lze dodatečně erudovaně vyčíslit. Děti Země riziko sesuvu připomněly také v prosinci 2004 v tiskové zprávě: „Dálnici D8 ve Středohoří mohou ohrozit sesuvy" a „U schválené povrchové varianty dálnice pak upozorňují na rozsáhlé sesuvné území v její trase kolem lomu Prackovice, které si vyžádá náročné technické řešení a vysoké finanční náklady…" Podle nich by analýza měla určitě posoudit odbornou důvodnost trasování dálnice přes rozsáhlá sesuvná území a existenci a účelnost odvodnění během výstavby, tzn. kvalitu a vady projektování a provádění stavby. Neveřejná studie, kterou pro ministerstvo dopravy vypracoval Ústav struktury mechaniky hornin Akademie věd s termínem květen 2016, by se měla zveřejnit v celém rozsahu tak jako tomu bylo u předešlých prací od renomovaných odborníků.

Pro zajímavost nutno uvésti, že při povodních na Moravě v červenci 1997 se utrhl téměř kilometr dlouhý a dvě stě metrů široký pruh půdy u hlavní železniční mezinárodní trati z Bohumína do slovenského Púchova. České dráhy (tehdy ještě před oddělením Správy železniční dopravní cesty) začaly sesuv odstraňovat prakticky okamžitě. Do půl roku úsek zcela zprovoznily. „Odbagrovali snad desítky tisíc tun zeminy. Je to hlavní trať na Slovensko, tak na tom všichni měli zájem,“ vzpomíná Karel Hurta, tehdejší starosta obce Bystřička u Valašského Meziříčí, na jejímž území k sesuvu došlo. Rychlost odstraňování sesuvu v roce 1997 souvisí s tím, že na Moravě oproti Čechám byl vyhlášen stav nebezpečí.