Již delší dobu se v médiích skloňují slova „Rekodifikace veřejného stavebního práva". Dle Světové banky totiž bylo Česko ve vyřizování stavebního povolení na 127. místě ze 185 porovnávaných zemí, viz. každoroční její zprávy Doing Business. Kritérii byly vedle délky stavebního řízení i transparentnost nebo složitost. Lze konstatovat, že délka stavebního povolování byla a nadále je asi tou největší brzdou české ekonomiky a naše ministerstva nebyla schopna během minulých funkčních období tento vleklý problém odstranit, ať už formou kompetenčního zákona či rekodifikace systému stavební legislativy. Pokud bychom vzali v úvahu pouze délku stavebního povolení, je Česko s 247 dny a potřebnými 21 úkony dokonce až na 165. místě. V Dánsku jeho vyřízení trvá 64 dní, naopak v Kambodži 652. Ze sousedních zemí je na tom nejlépe Německo (126 dní), následují Polsko (153), Rakousko (222) a Slovensko (286), i když potřebných úkonů k získání stavebního povolení je pouze 10. V komplexním žebříčku je však Slovensko o 36 míst před Českem. Umístění ČR v pomyslném žebříčku se řídí dle zákona. V reálu trvá proces získání potřebných povolení mnohem déle. Úřady totiž k řadě problémů vyžadují stanoviska dotčených orgánů a ty žádné lhůty stanoveny nemají a prodlení dosahuje 10 až 15let. Délka stavebního řízení se tak stává názornou ukázkou neefektivity státní administrativy, která citelně snižuje potenciál růstu české ekonomiky. Dle řady názorů má Česko nejsložitější systém povolování staveb ze zemí Evropské unie, čímž potlačujeme investiční příležitosti, podmínky pro udržitelný rozvoj a volného obchodování v ČR.

Od té doby co byl zrušen zákon č. 50/1975 – stavební zákon a nahrazen zákonem 183/2006 Sb. a s původním zákonem zrušeny jeho prováděcí předpisy nebo byly špatně implementovány do novelizovaného zákona, je se stavební legislativou dle mého názoru konec. Myslím, si, že větší boom je v ČR ve vytváření stavební legislativy než ve stavebnictví. Nějak nerozumím tomu, co se se stavební legislativou stalo, když dříve se též hodně stavělo a platil zákon, prováděcí předpisy k zákonu a technické předpisy a normy.

K rekodifikací veřejného stavebního práva opakovaně doporučuji se do budoucna zaměřit na provedení zásadních systémových změn, např.:

• zcela nové pojetí stavebního zákona a souvisejících předpisů, např. jednostupňové povolování, výrazné omezení počtu dotčených orgánů a koncentrace jejich stanovisek, zjednodušení dokumentace předkládané k řízení a řada dalších zjednodušení;
• přepracování zákona EIA s případným úplným včleněním tohoto procesu do stavebního řízení, jeho zkrácení a zjednodušení (nikoli polovičatě, jak tomu bylo v novele SZ a zákona EIA);
• zavedení v procesu schvalování (stavební řízení) liniových staveb, povinnost stěžovatele složit kauci (ve výši „x"(%) z předpokládané hodnoty stavby nebo „y“ Kč, (pokud tuto hodnotu nelze stanovit) při napadení projektu výstavby, která bude při neúspěchu stěžovatele nevratná a stane se příjmem státního rozpočtu. Systém zavedení kaucí zamezí obstrukčním a šikanozním návrhům vedených snahou účelově zablokovat výstavbu liniové stavby a bude více komfortní s ústavními principy než odebrání práva na odvolání. Vedle toho podpořit odebrání odkladného účinku odvolání;
• výrazné zjednodušení správního řádu pro stavební procesy;
• vytvoření samostatného přezkumného procesu pro řízení podle stavebního zákona (duplicita opravných prostředků prostřednictvím nadřízeného orgánu a pak ještě následně v rámci několikastupňového soudního přezkumu).

V opačném případě ty okruhy v Praze či kolem Prahy natož v Brně nedostavíme nikdy a obyvatelé těchto velkoměst budou trpět více než některá chráněná zvířata, žabičky a křečky nevyjímaje.

Martin Zemánek