Prezident Zeman opět vytáhnul do boje za ustavení úřednické vlády. Ne, že by šlo o nějakou novinku, ale toto téma rezonuje v poslední době mnohem častěji. Ve své podstatě se oprášilo druhým dnem od odvolání profesora Prymuly z další funkce, tentokrát z funkce poradce premiéra pro zdravotnictví. Sice si jej prezident Zeman vzal pod svá hradní křídla, jako oficiálního poradce prezidenta. ale to by evidentně nemuselo stačit.

V desátém týdnu roku 2021 se prezident Zeman sešel s předsedou SPD Tomiem Okamurou a společně si notovali v tom, že je vhodné vyslovit nedůvěru vládě a jmenovat novou, úřednickou vládu, která by měla vyvést naši zemi z krize způsobené pandemií covidu-19. Asi si každý člověk, který sleduje dění v naší zemi a podívá se na to reálným pohledem, dokáže ihned spojit tyto prohlášení s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany nebo schválením ruské, popřípadě čínské vakcíny proti COVID-19 ze strany SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv) bez ohledu na rozhodnutí EMA (Evropská agentura pro léčivé přípravky). Tlak na schválení ruské vakcíny „SÚKLem“ by tak bylo v zájmu jak prezidenta, tak také nového potenciálního ministra zdravotnictví.  Tyto skutečnosti nejsou nic nového. Bohužel náš prezident jednoznačně upřednostňuje zájmy jiných, konkrétně východních, zemí proti zemi vlastní. Je to smutné o to více, že místo stmelení, prezident dále rozděluje naši společnost a nepracuje státotvorně.

A proč vlastně nebezpečná hra? I kdyby došlo ke jmenování úřednické vlády někdy v květnu, měla by před sebou jen 5-6 měsíců vlády, než proběhnou volby do Poslanecké sněmovny? Ne tak docela. Při jisté a dle mého nikoliv nemožné konstelaci, by úřednická vláda mohla úřadovat až do března 2023, kdy konečně skončí druhé volební období prezidenta Zemana a štěstím pro naši republiku je, že se Miloš Zeman nemůže stát prezidentem potřetí.

A nyní ke zmíněné možnosti vládnutí úřednické vlády po dobu cca 22 měsíců do března 2023. Prezident Zeman se poměrně nejasně vyjádřil k tomu, koho pověří k vyjednávání o sestavení nové vlády. Jedna podmínka zde ale stanovena byla - vítězná strana dostane šanci sestavit vládu. A tady nastává problém. Pokud by vyhrála naše koalice SPOLU nebo koalice Piráti a STAN, tak může prezidentem Zemanem dojít k vyhodnocení, že volby vyhrálo hnutí ANO, protože získalo nejvíce poslaneckých mandátů a ostatní kandidovali v koalicích. Tím by se mohlo stát, že hnutí ANO dostane od prezidenta mandát vyjednávat o sestavení vlády, ale nedošlo by ke jmenování předsedy vlády, což je v této skládance důležitým faktem. No a tady by vstoupila druhá, již dříve vyřčená podmínka prezidenta Zemana, že chce mít podpisy nadpoloviční většiny poslanců, kteří by souhlasili s novou vládou. A dokud k tomu nedojde, tak nejmenuje nikoho z hnutí ANO předsedou vlády. Zde bychom se dostali do pasti, kdy by prezident mohl vymezit pro vyjednání o sestavení vlády „nekonečně mnoho“ času a prozatím by zde stále vládla úřednická vláda v demisi. Ona by úřednická vláda byla v demisi nejspíš hned od prvních chvil, protože nepředpokládám, že by kdy v Poslanecké sněmovně získala důvěru. Poté zůstává dost času na vypsání tendru pro dostavbu Dukovan a možná i nesmyslný projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe.

Musíme si uvědomit, jestli není lepší dovládnout sice s neschopnou, chaotickou, ale přece jen legitimní vládou, nebo se pustit do prezidentova hazardu s veřejnými financemi, orientací naší zahraniční politiky nezadržitelně na východ, a především, se zdravím občanů této země.