Jako kacíř bývá i v nenáboženských záležitostech označován člověk, který se názorově odklání od obecně uznávaného proudu. V čem se tedy odkláním názorově od hlavního názorového proudu? Dovoluji si postulovat hypotézu, že společnosti a civilizace žijící většinově po určitou dobu v materiálním blahobytu poměrně rychle degenerují a jsou odsouzeny k zániku, pokud nepřijmou patřičná opatření nebo pokud období blahobytu není zavčas přerušeno významnými krizovými a stresovými situacemi.

Budujeme stát blahobytu

V současné době je cílem konání rozvinutých civilizací vybudovat stát blahobytu, který má garantovat většině jeho občanů uspokojení všech základních životních potřeb a důstojnou životní úroveň, tedy zajistit dostatek kvalitního jídla a tekutin, bydlení, oblečení, bezpečí, spravedlnost, kvalitní dostupné vzdělávání a zdravotní a sociální péči.

Vše výše řečené se jeví jako logické a ospravedlnitelné z krátkodobého pohledu, a nelze s tím než souhlasit. Vždyť nikdo soudný (ba ani nejzvrhlejší politik) si nemůže přát smrt, bídu, válku, nemoci a hlad pro sebe, svou rodinu i své spoluobčany.

Nejenom já, ale i mnozí vnímaví členové současné společnosti, odborníci i politici pozorují určité symptomy (projevy) sebedestrukce a hrozícího, blížícího se kolapsu bez ohledu na zvyšující se materiální blahobyt většiny členů rozvinutých společností – pokles porodnosti směřující k vymírání původní populace rozvinutých společností, morální úpadek, rozvoj psychických onemocnění a genderové fluidity, nedodržování společenských norem, rozvoj dekadence, přijímání nesmyslných sebepoškozujících opatření za účelem dosažení nereálných, efemerních a případně i vylhaných cílů (New Green Deal, stabilní multikulturní společnost).

Názory Konrada Lorenze o strasti a slasti

Není mnoho významných autorů, kteří by byli dostatečně odvážní a fundovaní, aby se věnovali tomuto tématu. Jednou z výjimek byl zakladatel etologie (nauky o chování zvířat a člověka) a nositel Nobelovy ceny v oboru fyziologie a medicíny (1973) Konrad Lorenz (1903-1989). V roce 1973 vydal knihu Osm smrtelných hříchů civilizace. Z posledního českého vydání z roku 2014 budu několikrát citovat pro podporu svých hypotéz.

Osm smrtelných hříchů civilizace str. 52:
„S postupným ovládáním svého okolí změnil moderní člověk tržní situaci své ekonomie slasti a strasti ve směru stále vzrůstající přecitlivělosti ke všem nepříjemným situacím a právě takové otupělosti vůči příjemným zážitkům. Rostoucí neochota snášet strasti spolu se sníženou lákavostí slasti, má za následek, že lidé ztrácejí schopnost vkládat nepříjemnou práci do díla, které slibuje slast až někdy v budoucnosti.“