Jako kacíř bývá i v nenáboženských záležitostech označován člověk, který se názorově odklání od obecně uznávaného proudu. V čem se tedy odkláním názorově od hlavního názorového proudu? Dovoluji si postulovat hypotézu, že společnosti a civilizace žijící většinově po určitou dobu v materiálním blahobytu poměrně rychle degenerují a jsou odsouzeny k zániku, pokud nepřijmou patřičná opatření nebo pokud období blahobytu není zavčas přerušeno významnými krizovými a stresovými situacemi.
Budujeme stát blahobytu
V současné době je cílem konání rozvinutých civilizací vybudovat stát blahobytu, který má garantovat většině jeho občanů uspokojení všech základních životních potřeb a důstojnou životní úroveň, tedy zajistit dostatek kvalitního jídla a tekutin, bydlení, oblečení, bezpečí, spravedlnost, kvalitní dostupné vzdělávání a zdravotní a sociální péči.
Vše výše řečené se jeví jako logické a ospravedlnitelné z krátkodobého pohledu, a nelze s tím než souhlasit. Vždyť nikdo soudný (ba ani nejzvrhlejší politik) si nemůže přát smrt, bídu, válku, nemoci a hlad pro sebe, svou rodinu i své spoluobčany.
Nejenom já, ale i mnozí vnímaví členové současné společnosti, odborníci i politici pozorují určité symptomy (projevy) sebedestrukce a hrozícího, blížícího se kolapsu bez ohledu na zvyšující se materiální blahobyt většiny členů rozvinutých společností – pokles porodnosti směřující k vymírání původní populace rozvinutých společností, morální úpadek, rozvoj psychických onemocnění a genderové fluidity, nedodržování společenských norem, rozvoj dekadence, přijímání nesmyslných sebepoškozujících opatření za účelem dosažení nereálných, efemerních a případně i vylhaných cílů (New Green Deal, stabilní multikulturní společnost).

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV