Zuzana Tachovská: ,,Máme k dispozici prohlášení vedení měst a Policie ČR z Jihlavy, Českých Budějovic i Brna. Ukázalo se, že výroky pana zastupitele Šolce, jak v těchto městech bují černé herny a policie nemá sílu a kapacity to řešit, jsou lživé a manipulativní.“

Důvody pro odmítnutí návrhu Jiřího Šolce:

Vrací do Liberce všudypřítomný tvrdý hazard. Návrh usnesení mluví o Záměru vytvoření jednotných, transparentních pravidel pro určení adres kde lze provozovat hazardní hry - provozovat kasino se živou hrou. Kasina s živou hrou jsou zmiňována opakovaně s cílem vytvořit představu, že vlastně jde právě o živou hru, která je přijatelnější než herní automaty. Kasina musí provozovat alespoň 3 stoly se živou hrou, bez toho kasino neexistuje. Kasina ovšem mohou, ale také nemusí provozovat i hrací automaty, 10 kusů na každou živou hru. A o tyto automaty se jedná. Nejméně 30 automatů na každé kasino, lze ale očekávat, že provozovatelé budou usilovat o podstatně vyšší počty.  

Je to návrh provozovatelů, ne města. V Liberci je provozována živá hra na 5 místech, nejčastěji s jediným stolem živé hry. Formální povolení na živou hru bylo ještě začátkem roku 2016 vydáno na celkem 10 adres. Koncem roku 2016 se jejich počet zvedl na 26, protože „informovanější“ majitelé heren vsadili na to, že kasina budou městem zvýhodněna. Což přesně činí návrh J. Šolce, reálně hazard povoluje právě na těchto 26 místech. Zejména u míst, kde nikdy živá hra reálně nebyla, k tomu přitom není žádný důvod. Pokrytí Liberce hazardem by zůstalo prakticky stejné jako dosud, jde o adresy ve všech částech centra, ale i na sídlištích. Z návrhu J. Šolce je až příliš zřejmé, že jde na ruku některým majitelům objektů, ve kterých je hazard provozován.

Manipuluje s fakty.  V důvodové zprávě je uvedena tabulka příjmů do rozpočtu města z odvodů za hazard. Jsou v ní bez rozlišení jak odvody za automaty, které město svojí vyhláškou ovlivňuje, tak odvody z loterií, které dostáváme ze státního rozpočtu. U tabulky chybí zásadní informace o probíhajícím přesouvání výnosů z automatů z obcí na stát. Chybí také údaje o společenských nákladech hazardního hraní, které převažují výnosy z odvodů za hazard.  Hlavní a nebezpečnou manipulací je ale budování představy, že město bez hazardu uchvátí organizovaný zločin. To je snadno prokazatelná lež – žádné údaje z ČR ani ze zahraničí nic takového neukazují a k řešení ojedinělých excesů máme k dispozici dostatek účinných nástrojů.

„Nepokrytý lobbismus, zastrašování, překrucování reality. Nejsme první ani poslední město, které provozovny hazardu na svém území zakázalo. Liberec dostal tímhle rozhodnutím šanci proměnit se v normálnější a lepší místo k životu. A o to jde,“ uzavírá Josef Šedlbauer.