S vládní předlohou, podle které mají církve dostat zpět 56 procent majetku a finanční vyrovnání, nesouhlasí sociální demokraté a komunisté. Předlohu schválila vláda 11. ledna. Vedle navrácení majetku zahrnuje i finanční vyrovnání ve výši 59 miliard korun.

Předlohu začala ve Sněmovně poslancům představovat ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09 a STAN). Ta kromě jiného zmínila, že pokud bude návrh zákona odmítnut, tak může být majetek vydáván soudní cestou. Při její řeči ale poslanci v sále hlučili - předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová zákonodárce musela dokonce několikrát žádat o klid. Koaliční poslanci ale nakonec Hanákové - když dočetla úskalí normy - zatleskali.

Jako zpravodaj posléze vystoupil Marek Benda z ODS. Ten nedávno pro ParlamentníListy.cz zmínil, že  všechno, co zaznívá proti těmto restitucím je úplný nesmysl minimálně z hlediska rozhodování Ústavního soudu v této zemi. „Ten totiž nijak nezpochybňuje, že v roce 1948 církevní majetek církvím patřil,“ připomněl Benda.

 „A že soupis majetku bude přeložen až po vykonání restitucí? Tak samozřejmě ten soupis se bude odvíjet od toho, co státní orgány a soudy podle obecných kritérií vydají a tak proto to bude jasné až na konci. Nemůže to proto být jasné na začátku. Když říkáme obecné kritérium, tak tady máme nějaký obecný předpis, na základě kterého se to vydává stejně, jako byly ostatní restituční požadavky, “ zmínil dále Benda.

Vláda podle něj ale ví velmi podrobně to, co asi bude navráceno, ale problém je v tom, že u každé jednotlivé věci musí proběhnout přezkoumání, jestli to opravdu církvi patřilo a nebylo to ničím zatíženo a není to zatíženo ani novými předpisy. Jedná se prý skutečně o majetek, který byl v době komunistické zvůle církvím odebrán.

„Tam žádné prolomení před rok 1948, či před rok 1919 ani náhodou není. Byl bych rád, kdyby se lidé bavili o skutečných zákonech a ne o svých pocitech,“ atakoval na kritiky komunistů.

„Jestli mi někdo bude tvrdit, že první republika, která měla nějaká veřejnoprávní omezení na nakládání s majetkem církví a tak je nepokládala za majetek církví v tom smyslu, jak my dnes chápeme majetek, tak se mýlí. A tento omyl dokazují nesčetné expertízy, které jsme si k tomu nechali udělat, ale i mimo jiné rozhodování Ústavního soudu v této zemi, které je nejvyšší autoritou na rozdíl od všech možných expertů,“ dodal poslanec ODS.

B. Sobotka: Vždyť máme rozpočtový deficit!

Předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka ale již dopředu zdůraznil, že sociální demokracie bude proti normě. Přitom se odvolávají na rozpočtový deficit a nedostatek peněz na potřebnější věci. ČSSD by chtěla dokonce pro to nadaci.

„Domníváme se, že převod majetku, který nyní není ani řádným způsobem evidován, je poměrně velkým hazardem. My bychom navrhovali úplně jiné řešení – chtěli bychom, aby tady byla veřejnoprávní nadace, která by byla spravována církvemi. Do ní by se mohl převést majetek, který církve dnes nárokují a z výnosů z hospodaření s tímto majetkem by se financovaly široké církevní potřeby,“ zmínil Sobotka v rozhovoru pro Český rozhlas.

Kováčik: Měl by se ten majetek zinventarizovat

Podobně mluví i komunisté. „My si myslíme, že je třeba ten majetek prokázat, zinventarizovat, jestli to skutečně spadá pod ten režim. Za druhé zpochybňujeme i tu myšlenku, že jde o restituci – jsme přesvědčeni, že jde o darování, a to je pro nás těžko přijatelné. Pokud se chce stát vyrovnat s církvemi, musí to pojmout znovu a lépe,“ řekl předseda poslaneckého klubu Pavel Kováčik. 

Jiný komunistický poslanec Miroslav Opálka ale ParlamentrníListy.cz upozornil, že komunisté se ve svém tvrzení opírají o historickou studii, kterou zpracovala Karlova univerzita.

„Ta je otištěná dokonce i na webu a jde od doby Bílé Hory až po současnost. O tuto studii se opírám i já. Je tady totiž velmi sporná věc, jestli to byl majetek církví, nebo to bylo jen v držení církví,“ upozornil Opálka.

„Vzpomenu-li například Francii, tak tam vlastně církev nevlastní žádný majetek, přitom tam žádný únor 1948 nebyl a majetek je státu a stát ho dává do nájmu církvím. Pokud se třeba stane, že některá z církví má málo příznivců, tak se majetek vrátí a stát ho zase dá do nájmu jiné církvi, té, která ho nejvíc potřebuje. V řadě zemí to ale funguje různě,“ zmínil dále Opálka.

Po ustanovení nového Československa proběhla podle Opálky velká pozemková reforma, kde církvím bylo vymezeno, které majetky budou její a které ke správě.

„Když se podíváme na ty seznamy, které má k dispozici kolega poslanec Vladimír Koníček, protože on pracoval v těch vládních komisích, tak uvidíme, že některé majetky, které chce současná vláda takzvaně navrátit, už opravdu jdou za hranici roku 1948,“ pronesl dále komunista a zdůraznil, že po listopadu 1989 proběhly již dvě vlny navrácení kulturního majetku. „Tehdy hovořila církev, že už nic víc nebude chtít, ale ta situace nakonec dozrála do jiného stupně,“ dodal komunista.

Dlouho váhaly VV

Jak rozhlas upozornil, ve vládě váhaly s podporou předlohy do poslední chvíle i Věci veřejné. Po následné schůzce K9 ale nakonec ministři nejmenší vládní strany hlasovali pro.  

„Věci veřejné napínaly koalici na vládě potom, co již vláda schválila věcný záměr církevních restitucí. Pak jejich podpisy byly pod dohodou se 17 církvemi a náboženskými společnostmi. My věříme, že tuto trapnou frašku Věci veřejné nebudou opakovat ve Sněmovně a že ten slib dodrží,“ prohlásil šéf poslanců TOP 09 Petr Gazdík.  

Podle něj ale jde o jednu z priorit koaliční vlády, protože nevyřešené restituce blokují majetky mnoha obcí: „Řešit problém nám nařídil Ústavní soud už několika svými rozhodnutími a bohužel už na základě jednotlivých žalob majetky vydává,“ připomněl Gazdík. 

Lavírování VV pak potvrdil i šéf poslanecké frakce Věcí veřejných Vít Bárta. „Naším cílem je důsledné dodržování koaliční smlouvy a je jednoznačné, že pokud naši ministři kývli na vládě na církevní restituce, je zapotřebí v koalici toto pravidlo dále respektovat. V žádném případě prosím nespekulujte o tom, že bychom chtěli církevní restituce zpochybňovat,“  podotkl Bárta.

Klasnová: Můžeme se těšit na připomínky komunistů

Podle  místopředsedkyně dolní parlamentní komory Kateřiny Klasnové je to téma přímo výbušné.

„To téma je velmi výbušné, jakmile bude paragrafové znění tady na Poslanecké sněmovně, určitě se kolem toho rozvine velká diskuse. Očekávám i velké haló ze strany sociální demokracie a jistě se můžeme těšit i na reakce KSČM,“ k tomu dodala.

TOP 09 upozornila na to, že v případě, že Česká republika navrácení církevního majetku neschválí, můžou se začít církve u Ústavního soudu domáhat majetku.

Za ODS pak k normě přidala svůj kladný hlas i předsedkyně Sněmovny a místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová. Podle ní by měla být koalice jednotná.

„Tak, jak se složitě hledalo řešení na vládě, není možné, aby tady se to najednou obrátilo naruby a hledalo se zase řešení jiné. Bude to mít svůj významný mediální obraz, bude kolem toho pokřik, bude to těžké politické téma, ale věřím, že tak do poloviny roku by mohlo být první, druhé i třetí čtení zákona za námi,“  doplnila Němcová.