Vládní předloha poštovního zákona počítá s tím, že univerzální službu by v prvních pěti letech po liberalizaci měla poskytovat Česká pošta, ale na případnou ztrátu by se měly v tzv. kompenzačním fondu skládat všechny subjekty podle svého podílu na trhu. Navíc by nevěděly dopředu, kolik mají zaplatit.

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) dnes ale opakovaně zdůraznil, že se debata nevede o úpravě vztahu mezi státem a Českou poštou, ale o liberalizaci poslední zhruba třetiny poštovního trhu.

Co je ale obsahem zákona? Na případných ztrátách pošty by se například podle normy měli podílet i další subjekty zastoupené na českém trhu podle toho, jak velký mají tržní podíl.

Ztráty by se platily z fondu

Na stole mají kvůli tomu poslanci dvě varianty novely zákona: Podle ministerstva obchodu by se ztráty vzniklé například doručováním do vzdálených míst, měly platit z fondu, do kterého by přispívala jak Česká pošta, tak soukromé firmy. Tento model ale odmítají soukromé firmy, podle kterých je hospodaření České pošty neprůhledné a platily by její dluhy. Argumentují i tím, že ztráty jsou i na jejich straně.České poště pak vadí, že by jako dominantní hráč většinu ztráty hradila sama sobě.

Ministerstvo vnitra přišlo na poslední chvíli s návrhem, aby ztráty platil stát. To je ale podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru za TOP09 a Starosty Jana Husáka nepřípustné. 

„Protože tato věc v rámci připomínkového řízení a v rámci projednávání ve vládě byla naprosto zapovězená, že nesmí být použit model, který by zatížil státní rozpočet,“ řekl již dříve Husák a dnes to zopakoval.

Výbor pro veřejnou správu ale navrhuje, aby ztrátu hradili všichni provozovatelé poštovních služeb podle transparentních pravidel, které stanoví vláda svým nařízením. Na rozdíl od vládního návrhu už nepočítá se zřízením zvláštního fondu. Myšlenku zvláštního fondu naopak vítá předseda hospodářského výboru za ČSSD Milan Urban. 

„Česká pošta by hradila nesmyslný mechanismus, protože liberalizace v tom pojetí návrhu ministerstva průmyslu a obchodu znamená, že na trh přijde konkurence, ta vyzobá rozinky – bude dělat tuhle službu ve velkých městech. Na venkově, v malých obcích, v odlehlých oblastech to bude dělat Česká pošta se ztrátou a ještě si ji má platit,“ argumentoval dříve Urban.

Aby nakonec konkurence nebyla likvidací České pošty

„Česká pošta je majetkem českého státu, tedy vytvořme konkurenci, která bude i tlak a příležitost pro Českou poštu, ale neřešme to tak, že ta konkurence bude znamenat likvidaci České pošty,“ řekl dnes Urban za sněmovním pultíkem.

Ministr Martin Kuba se pak pak ve sněmovně vyslovil proti části pozměňovacího návrhu výboru pro veřejnou správu, aby každý provozovatel musel mít nejméně 3400 provozoven. Takové pravidlo by podle něj neumožnilo firmám pružně reagovat na situaci na liberalizovaném trhu. Dokonce prý sama Česká pošta měla v roce 2010 podle svých webových stránek 3385 pošt, a byla by tedy o 15 míst pod navrhovaným limitem.

Jak bylo již zmíněno, novela by měla České poště udělovat poštovní licenci do konce roku 2017. ČTK pak k tomu zjistila,  že takový postup je v souladu s obvyklou praxí v EU. Na další období bude podle předlohy vyhlášeno výběrové řízení.