Předloha, která míří do Senátu, je stručná. Konstatuje pouze, že "Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii".
Havel patří podle premiéra Petra Nečase mezi nejvýznamnější osobnosti v českých dějinách. "Zasadil se o pád komunistického režimu, prosazoval myšlenky demokracie, svobody a humanismu a dosáhl uznání v zahraničí," připomněl premiér.
Proti zákonu ale měli výhrady komunisté. Předseda KSČM Vojtěch Filip citoval z Havlova někdejšího porevolučního projevu, že komunisté straší nezaměstnaností a tvrdí, že je nepřítel socialismu.
"Jako mnozí z vás jsem ten projev slyšel. Neměl jsem žádné iluze, proto jsem je ani nemohl ztratit, na rozdíl od jiných, kteří takové iluze měli," podotkl Filip a zdůraznil, že Havel chtěl být prezidentem jen jedno volební období.
"Pro mne to znamená jediné - slova byly jedny, činy byly druhé. Pro mne to znamená, že to, co je předloženo jako návrh zákona, je spíše otázkou pro historiky než pro poslance," dodal předseda KSČM.
Bublan: Zákon je i o Havlově odkazu
Pro předlohu nakonec zvedli ruku poslanci ze všech koaličních sněmovních stran i opoziční sociální demokraté. Komunisté byli proti.
František Bublan (ČSSD) podotkl, že zákon není jen o vyjádření vděčnosti Havlovi, ale i o jeho odkazu. Místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) pak zmínil, že mu připadá, že je to poměrně prosté. "Připadá mi, že jsou některé činy, které se tady odehrály za posledních sto let, které zakládají naši národní sebeúctu, i moji osobní sebeúctu. Dokážu zhruba vyjmenovat, co to je, proč jsem stále hrdý na to, že žiji v této zemi," řekl kromě jiného Zaorálek.
Zaorálek: Vždyť on napsal dopis Husákovi a riskoval
Pro Zaorálka pak právě Havel zakládá jeho sebeúctu. "On napsal dopis Husákovi v době, kdy život tady byl naprosto nedůstojný a museli jsme se stydět před venkem, před sebou, že tady takto žijeme, tak on se tomu prostě postavil se všemi riziky. To zakládá dnes mou sebeúctu," dodal emotivně Zaorálek.
V českém právním řádu se stalo tradicí, že stát formou zákona vyjadřuje uznání osobnostem, které vykonávaly funkci hlavy státu. Již za první republiky takto stát ocenil prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, v roce 2004 ocenil parlament jeho nástupce Edvarda Beneše.
Také Federální shromáždění v roce 1990 ocenilo zásluhy Milana Rastislava Štefánika na vzniku samostatného československého státu slovy, že se zasloužil o vznik společného státu Čechů a Slováků.
Havel zemřel loni v prosinci ve věku 75 let.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb