Přímá volba prezidenta už nebude stavět kandidáta KSČM na funkci hlavy státu do pozice naprostého outsidera, jako tomu bylo dosud, kdy o prezidentovi rozhodovali poslanci a senátoři. Přesto k nejvážnějším favoritům patřit nebude, ať už komunisté vyšlou do klání kohokoli. Ale kdo bude kandidovat, se ukáže až za čtvrt roku.

„Na květnovém sjezdu se hlasováním rozhodne nejspíš mezi Vladimírem Remkem a generálem Miroslavem Vackem. Remek má větší šance, ale není jasné, jestli kandidaturu přijme, čili je to zatím otevřené,“ řekl pro ParlamentníListy.cz dobře informovaný zdroj z KSČM.

Ministrem obrany byl necelý rok

Armádní generál Vacek zahájil svou vojenskou dráhu v roce 1950 a důstojníkem se stal o šest let později. V listopadu 1987 byl jmenován náčelníkem Generálního štábu ČSLA a prvním zástupcem ministra národní obrany. Ve dnech listopadového převratu roku 1989 měl klíčové zásluhy na tom, že tehdejší události neskončily krveprolitím - hlavně díky své autoritě a znalostem mezinárodních souvislostí.

Také proto se stal v prosinci téhož roku ministrem národní obrany v tzv. vládě národního porozumění. Z této funkce byl odvolán v říjnu 1990. Poté byl ještě poradcem ministra obrany pro úsek strategického řízení.

Při cinkání klíči na ztrátu sociálních jistot nikdo nepomyslel

Na listopadové události roku 1989 zavzpomínal při jejich osmnáctém výročí pro deník Haló noviny, a to v hodně kritickém tónu. „Nemám v úmyslu někomu plést hlavu a bourat jeho přesvědčení o účelnosti tzv. sametové revoluce,“ upozornil nejdříve Vacek.

„Ale ono stále více českých lidí, kteří klíči cinkali, má možnost se bezprostředně přesvědčovat na sobě, na svých neustále slábnoucích sociálních jistotách (které při cinkání samozřejmě považovali za naprosto neměnné), ale i svých dětí (z nichž mnohé cinkat ani nemohly, protože nebyly ještě na světě), z počátku pomaleji, ale dnes již v rychlém tempu, co všechno mohou hlasatelé té jejich opravdové demokracie dokázat!“ dodal generál.

Do souboje o Hrad by šel jako nejstarší kandidát

V politice se objevil už dvakrát. V letech 1986 až 1990 působil jako poslanec Federálního shromáždění. A od voleb v roce 1996 až do předčasných voleb o dva roky později zastupoval KSČM v Poslanecké sněmovně. Už v minulosti se o něm v řadách komunistů jako o kandidátovi na prezidenta uvažovalo.

Pokud by to byl generál Vacek, koho by komunisté vyslali do souboje o Hrad, stal by se vůbec nejstarším ze všech kandidátů. V době volby, v prvních měsících příštího roku, mu bude 77 let. Je tedy o dva roky starší než Karel Schwarzenberg, jenž coby předseda TOP 09 svou kandidaturu už oznámil.

Pokud by do toho Remek šel, měl by asi větší šanci

Pokud by ale na kandidaturu kývl Vladimír Remek, byl by to podle všeho právě dřívější kosmonaut, kdo by měl větší šanci, aby ho KSČM nominovala. Pro nynějšího europoslance hovoří i to, že se v poslední době zasloužil o projekt Galileo a jeho umístění v Praze, za což loboval v Evropském parlamentu.

Nezanedbatelnou roli by určitě hrálo také to, že je Remek o třináct let mladší než Vacek, navíc už se pravidelně objevuje v nabídkách kandidátů, které agentury i média předkládají veřejnosti při zjišťování šancí jednotlivých uchazečů o nástupnictví po Václavu Klausovi.