K soudu míří další kauza kolektivizace a socializace vesnic z padesátých let. Bývalý náčelník Veřejné bezpečnosti Josef D., který se podílel na násilné kolektivizaci v roce 1953 a neoprávněném vysídlení sedláků, je totiž obžalován ze zneužití pravomoci úřední osoby. Jako někdejší člen komise ustanovené při národním výboru v Trutnově totiž v březnu 1953 rozhodl o násilném vystěhování rodin z obcí Libíč a Soběslavice. Loni v květnu byl za to obviněn a letos v lednu obžalován. Podle Týdne devadesátiletému muži hrozí až deset let vězení.

Na kauze pracovali detektivové Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a státní zástupce Michal Chvojka. Ten podal obžalobu. Chvojka je podle Týdne přesvědčen, že existuje "dost důvodné podezření, aby soud v případu obžalovaného ze zvlášť závažného zločinu rozhodl o vině".

Problematiku starých zločinů páchaných na sedlácích otevřela bývalá nejvyšší zástupkyně Renáta Vesecká. „Případů násilné kolektivizace jsme řešili 560, avšak ve většině z nich trestní stíhání zahájeno nebylo, jelikož pachatelé již zemřeli,“ podotkl pak k problematice pro Týden ředitel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) Pavel Bret.

Následky vysídlení se podepsaly na celých generacích

„Následky vysídlení byly pro poškozené lidsky i existenčně strašné. Podepsalo se to na celých generacích. Staří lidé předčasně umírali, byli nešťastní, vykořenění, chudí. Jejich děti a vnuci nesměli studovat, zbyla pro ně jen manuální práce. Šlo o naprostou ztrátu perspektivy, státem a stranou posvěcené pošlapání občanských práv i jednotlivých lidských osudů,“ popsala život lidí s cejchem kulaka pro Týden i náměstkyně ředitele ÚDV Eva Michálková.

Podle ní je prověřování zločinů z padesátých let velmi obtížné, neboť je nutné oslovit pamětníky, hledat v dobových archivech a v dobovém tisku. ÚDV přitom spolupracuje i s Národním archivem.

Kromě případu Josefa D. pak Týden zveřejnil podrobnosti k dalším šesti případům zahájených trestních řízení. Všechny byly odstartovány loni, výjimku pak činí případ expředsedy národního výboru v Třticích Rudolfa P, jehož stíhání bylo zahájeno již v dubnu 2009.

Dolejš přiznal: Kolektivizace měla svou divokou fázi...

„Asi každého zarazí, že až v roce 2012 ve věci bylo zahájeno trestní řízení, minimálně po roce 1989 by to bylo čerstvější. Ale je na soudu, aby zvážil a nezávisle rozhodl,“ reagoval pak k tématu pro ParlamentníListy.cz komunistický poslanec Jiří Dolejš.

„Faktem je, že kolektivizace měla svou divokou fázi, od níž se ale distancovala nejen KSČM, ale byla předmětem kritiky i KSČ v roce 1989. Obecně ten problém není nic nového a konkrétní zavinění ve věci je věcí konkrétního soudu a konkrétního vyšetřování,“ zmínil dále Dolejš.

Podle něj jde o to, z čeho budou ti lidé obvinění, neboť na některé trestné činy se vztahuje promlčitelnost. „Právě ta obžaloba ze zneužití pravomoci úřední osoby – no, nejsem právník, ale myslím si, že asi zrovna tento paragraf promlčitelný je,“ dodal Dolejš.

V padesátých letech prý byla ještě dítě

Podobně jako on pak smýšlí i poslankyně a bývalá soudkyně Zuzka Bebarová – Rujbrová (KSČM)  „Ten zmiňovaný čin zneužití pravomoci úřední osoby bude pravděpodobně promlčený,“ poznamenala pro ParlamentníListy.cz.

„Dojde-li k trestnému činu, tak je žádoucí, aby byl co nejdříve odhalen a pachatel co nejdříve potrestán. V některých případech se ale může stát, že vyjde spáchání trestného činu najevo až po delší době. Ale já si opravdu nejsem jistá – pokud v tomto případu šlo o trestnou činnost – jestli už nebude promlčená. Jinak jsem pro to, aby pachatelé byli vždy stavěni před soud,“ řekla dále komunistka.

Co si ale myslí o kolektivizaci vesnic ona a potažmo i celá KSČM? „Jé, to je otázka! V padesátých letech jsem byla ještě dítě, ani ne školou povinné. Bydlela jsem navíc ve městě, takže o kolektivizaci se dovídám jen z médií, tedy ex post. Tehdy jsem navíc ani nějaké informace a sdělené zkušenosti od lidí z venkova neměla. Nechtějte tedy po mně, abych k tomu zaujala nějaký postoj, ať už souhlasný nebo odsuzující. Pokud ale došlo k naplnění skutkových podstat jakýchkoliv trestných činů, tak by měly být potrestány,“ dodala.

Grebeníček: Na to po telefonu odpovídat nebudu

Místopředseda KSČM Stanislav Grospič na téma pak nejen že nereagoval, ale než ParlamentníListy.cz vůbec stačily k otázce přejít, sdělil: „Jsem v zahraničí, na služební cestě. Nemůžu tak odpovídat.“

Negativní reakce pak přišla i od bývalého šéfa komunistů a poslance Miroslava Grebeníčka (KSČM). Téma mu totiž přijde široké a po telefonu tak dle něj není vhodné tuto otázku řešit.

„Já jsem ten článek nečetl, tak nevím, o co jde. Pokud se týká Týdne, tak to rozhodně nepovažuji za seriozní periodikum. Ale kdyby náhodou jste se mnou chtěli seriózní rozhovor o procesu takzvaného združstevňování, tak na to  rád přistoupím, ale takhle po telefonu to řešit nebudu,“ uzavřel pak rychle debatu na toto téma Grebeníček.