Zatím jen z mírného svahu sklouzává obliba sociální demokracie. Ještě dubnový průzkum agentury STEM přisoudil ČSSD v preferencích 26,1 procenta. Kauza bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha se promítla už do květnových výsledků (23,3 procenta) a především do červnových (21,9 procenta). Za dva měsíce tak nejsilnější parlamentní strana ztratila desetinu svých příznivců.

Celý průzkum STEM ZDE

„Rozhodující pro sociálně-demokratické preference budou příští měsíce. Protože pokud se ukáže, že kauza Rath je jen nějaká výchylka z normálu, tak by se s podporou ČSSD nic zásadního dít nemuselo. Kdyby se ale objevili nějací další stíhaní hejtmani, nebo nějaké zásadní problémy v regionální či celostátní politice, tak potom by se dalo mluvit jak o trendu, tak o uvědomělém úbytku sociálně-demokratických preferencí,“ říká pro ParlamentníListy.cz politolog Lukáš Jelínek.

Kolem ODS je ticho po pěšině, a tak mírně posiluje

Na rozdíl od sociálních demokratů zamířila vzhůru ODS, což dokládá dubnových 11,9 procenta, květnových 14,1 procenta a červnových 14,9 procenta. Třetí KSČM zaznamenala červnovými 12,6 procenta mírný pokles z květnových 13,1 procenta a dubnových 14 procent. Opačnou cestou prošla TOP 09, která si v dubnu připsala 6,8, v květnu 7,7 a nyní v červnu 9,5 procenta.

„Všechny skandály a vydávání poslanců šly v uplynulých měsících mimo ODS. To postihlo sociální demokracii, Věci veřejné a teď to možná postihne TOP 09. Z tohoto hlediska je ODS trochu v zákrytu, ale myslím, že to je jen dočasný jev. Ve chvíli, kdy se odsunou do pozadí kriminální kauzy ostatních stran, tak se do popředí znovu dostane podstata tohoto vládnutí, vládních reforem a škrtů,“ domnívá se Lukáš Jelínek.

Trojice menších stran živí naději na poslanecká křesla

V červnovém průzkumu preferencí STEM se za vedoucím kvartetem seřadily KDU-ČSL (4,5 procenta), Strana práv občanů Zemanovci (3,3), Strana zelených (3,2), Suverenita (1,3) a Věci veřejné (1,2). Podle volebního modelu by se do sněmovny lidovci bezpečně dostali, na hraně by balancovali SPOZ i zelení. Pro všechny tři tyto strany se jedná o nejlepší výsledek za poslední měsíce.

„Jediným společným jmenovatelem pro posilování těchto tří stran je hledání nějaké přijatelné alternativy. Pokud možno alternativy, která je už nějakým způsobem dopředu odhadnutelná. Za níž už stojí nějaký výsledek, nějaká značka. Voliči teď už budou velice obezřetní při podpoře nově vzniklých subjektů, a to nejen Věcí veřejných, ale i jiných alternativních stran, u nichž nemohou tušit, jak se budou dál chovat,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz politolog Lukáš Jelínek.

Lidovci a zelení mají autentické voličské jádro, SPOZ nikoli

Zároveň ale upozorňuje, že tyto tři vážné uchazeče o vstup do sněmovny je třeba od sebe odlišit. „Lidovci a zelení mají své autentické voličské jádro. Zelení upřednostňují evironmentální pohled na svět, u lidovců jde o důraz na morální a etické hodnoty. Naopak SPOZ bude mít hodně obtížnou roli proto, že bude soupeřit o velmi podobný typ voličů, o jaké se uchází sociální demokracie nebo komunistická strana,“ přičítá politolog vzestup SPOZ i tomu, že se na veřejnosti čím dál víc objevuje Miloš Zeman coby možný prezidentský kandidát.

„Právě z hlediska toho, že jak lidovci, tak zelení se mohou opírat o nějaký zárodek svého voličského jádra, zatímco zemanovci jsou lidé, kteří by tady rádi viděli ještě nějakou jinou sociálně demokratickou stranu, si myslím, že do Poslanecké sněmovny mají mnohem blíž lidovci a zelení než zemanovci,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz Lukáš Jelínek.

Průzkum proběhl ještě před žádostí o vydání Parkanové

Výzkum STEM byl proveden metodou kvótního výběru ve dnech 1. až 11. června na souboru 1112 dotázaných reprezentujících obyvatelstvo ČR starší 18 let. Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany, či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Podíly preferencí pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.