Současná právní úprava umělého oplodnění je založena na zásadě naprosté anonymity  - mezi anonymním dárcem zárodečných buněk na straně jedné a neplodným párem a dítětem počatým z asistované reprodukce na straně druhé. V důsledku toho současná právní úprava umožňuje vznik určitých rizikových situací.

Incestní plození i incestní manželství

Mezi ně patří například biologické příbuzenství anonymního dárce. Podle stávající právní úpravy nelze provést umělé oplodnění ženě, která má příbuzenský vztah k muži, se kterým předložila žádost o umělé oplodnění. Paradoxně je však možné, aby anonymní dárce zárodečných buněk byl biologickým příbuzným ženy, případně aby anonymní dárci byli mezi sebou navzájem biologicky příbuzní. Dítě může být počato ze zárodečných buněk dvou osob, které jsou mezi sebou příbuzné v přímé linii, či které jsou navzájem sourozenci, ale zákon neposkytuje žádný postup, jak takovým situacím předcházet.

V současnosti je také možné uzavření manželství mezi biologicky příbuznými osobami. V důsledku naprosté anonymity anonymního dárce zárodečných buněk nemohou totiž snoubenci zjistit, zda mezi nimi neexistuje biologický příbuzenský vztah, zda nejsou například sourozenci se společným otcem. Vzhledem k tomu, že není omezen počet lidských embryí, které lze vytvořit ze zárodečných buněk jednoho dárce, nejedná se o případ ryze hypotetický.

Právo dítěte znát rodiče

Předkladatel zákona Jaroslav Plachý také upozorňuje, že současná právní úprava odpírá dítěti právo znát své biologické rodiče. „S ohledem na naprostou anonymitu anonymního dárce nemůže dítě zjistit totožnost osoby, ze které biologicky pochází. To přitom může být významné pro potřeby některých život zachraňujících lékařských úkonů, ale i o v případě běžné zdravotní péče, kdy anamnéza biologického rodiče pomůže určit vhodný způsob léčby,“ uvedl Plachý pro ParlamentníListy.cz.

„Zákon o speciálních zdravotních službách neobsahuje žádné záruky, ani minimální opatření, aby nedocházelo k výše popsaným nežádoucím jevům, de facto incestu. Zákon současně neobsahuje minimální povinnost evidovat údaje o dárci pohlavních buněk, ani jakákoliv kvantitativních omezení jako třeba limit počtu zplozených děti od jednoho dárce,“ upozorňuje Plachý.

Hlavní principy anti-incestového zákona

„Ani současný zákon o rodině, ani nový občanský zákoník nijak nepředvídá tyto nesmírně závažné souvislosti a nevyžaduje jakékoliv osvědčení, zda osoba počatá z procesu asistované reprodukce pomocí dárce pohlavních buněk, hodlající vstoupit do manželství, není se snoubencem z biologického hlediska příbuzným v přímé linii nebo sourozenec,“ dodal Plachý.

Účelem předkládaného návrhu zákona je eliminovat tyto nežádoucí jevy. Návrh zákona omezuje maximální počet lidských embryí, které je možné vytvořit ze zárodečných buněk jednoho anonymního dárce, na osm, zakazuje asistovanou reprodukci v případě příbuzenství mezi původci zárodečných buněk, stanovuje překážku uzavření manželství mezi biologickým předkem a biologickým potomkem nebo mezi biologickými sourozenci a zavádí oddělenou a omezeně přístupnou evidenci údajů o anonymním dárci. Například v samotné knize narozených bude pouze poznámka, že osoba byla počata umělým oplodněním.

Účinnost zákona se navrhuje stanovit k 1. lednu 2013. Pouze novelizace nového občanského zákoníku nabude účinnost 1. ledna 2014, tedy ve stejný den jako nový občanský zákoník samotný. Plachý chce dle svých slov předložit návrh zákona do legislativního procesu co nejdříve. Informoval též, že mu zákon slíbili spolupodepsat místopředseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda a místopředsedkyně klubu TOP 09 Jitka Chalánková. S podáním návrhu zákona též vyslovilo souhlas předsednictvo poslaneckého klubu ODS.

České právo neodpovídá civilizovaným standardům

Platná právní úprava v České republice podle předkladatelů rovněž neodpovídá evropským standardům. Podle rakouské právní úpravy může být sperma jednoho dárce použito pouze u tří párů. Centrum asistované reprodukce je o dárci povinno vést následující údaje: jméno a příjmení, datum a místo narození, státní příslušnost a místo trvalého bydliště, jméno a příjmení jeho rodičů, datum, kdy došlo k darování a výsledky vyšetření.

Dále je centrum asistované reprodukce povinno vést záznam o tom, komu bylo konkrétní sperma poskytnuto. Údaje o dárci jsou důvěrné, přičemž podle druhého odstavce může dítě zplozené z darovaného spermatu po dosažení věku 14 let požádat o zpřístupnění výše uvedených údajů. Tato možnost náleží také osobě oprávněné, ale pouze v lékařsky výjimečných a zdůvodněných případech.

Jak je to v Británii, Švýcarsku, Finsku

Podle právní úpravy Velké Británie může dojít k prolomení anonymity dárce dítětem, a to po dosažení jeho zletilosti. Dítěti bude dáno k dispozici jméno dárce a jeho poslední známá adresa.

Podle finské právní úpravy může dítě získat po dosažení zletilosti informace o dárci. Nejdřív musí dítě získat od poskytovatele služeb, například centra asistované reprodukce, kopii souhlasu s léčbou, na kterém je uveden identifikační kód dárce. Následně po vložení identifikačního kódu dárce do registru dojde k zjištění samotné identity dárce.

Podle švýcarské právní úpravy může dárce darovat sperma pouze v jednom centru asistované reprodukce. O této skutečnosti musí být výslovně informován ještě před darováním. Současně může být sperma od jednoho dárce použito ke zplození maximálně osmi dětí.

Zákon ukládá povinnost zaznamenat relevantní údaje o dárci. Jedná se zejména o jméno a příjmení, datum a místo narození, bydliště, místo původu, národnost, zaměstnání a povolání, jakož i informace o fyzickém stavu. Tyto údaje jsou po narození dítěte předány matrice, jež uchovává tyto údaje 80 let. Dítě po dovršení zletilosti má právo obdržet od matriky identifikační údaje o dárci (výše vyjmenované) a informace o jeho fyzickém stavu. V případě legitimního zájmu může dítě obdržet všechny informace bez ohledu na jeho věk, tedy i informace týkající se data darování spermatu a výsledků lékařských testů.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.