Podle Kellera mají v podstatě politické strany podobné programy, liší se až při vysvětlování příčin současných problémů, které sužují Evropu. „Strany, které kandidují do Evropského parlamentu, mají v podstatě identická hesla,“ uvedl Keller. „Obsahují boj proti nezaměstnanosti, důraz na pracovní místa pro mladé, protože v některých zemích už jsou označováni za ztracenou generaci, na druhém místě je podpora domácího podnikání, pak respektování různosti a čistota životního prostředí,“ shrnul. Dál pak vysvětloval to, že problém Evropy spočívá i v tom, že hlavními sponzory států jsou zaměstnanci a ne ti, kteří žijí luxusním způsobem života a majetky jen hromadí.

Bohatí žijí na úkor státu

Nepříznivou situaci objasnil Keller na vývoji v příjmech a nakládání s daněmi u lidí v Německu. „Čtyři pětiny vybraných daní v Německu kryjí zaměstnanci, firmy platí jednu pětinu. Vysvětluje se tím, proč nejsou peníze na sociální stát, ale už ani na běžný chod země. Jestliže se zaměstnanci stali sponzory sociálního státu ze stagnujících a klesajících příjmů, nemohou pak zajistit normální fungování státu. Ti, kteří přestávají platit, pak mají v rukou nástroj, jak poštvat střední vrstvy proti sociálně potřebným. Střední vrstvy totiž vidí, na koho platí, ale neví, že důvodem je to, že bohatí se odpojili,“ vysvětloval Keller.

„Bohatí hromadí obrovské majetky, které nemohou být spotřebovány jakýmkoli luxusním způsobem života. Kdyby se všichni přestěhovali do Monte Carla a byli pořád v herně a ještě měli smůlu, stejně tyto majetky nemohou prošustrovat. Jenže nemohou je ani investovat do ekonomiky, protože příjmy ostatních stagnují. Takže roztáčí virtuální ekonomiku a minimalizuje se stále menší podíl s ohledem na celkově odevzdané daně. To je jeden z důvodů, proč je poloprázdná státní pokladna. Stát pak vydá dluhopisy, jež si zase koupí ti, kteří ušetřili na daních. Oni si pak velkoryse dluhopisy koupí,“ vysvětloval Keller s tím, že vrstva lidí je odměňována za to, že neodevzdává daně, ale je ochotná peníze státu půjčit.