Poslanci čtyřicet minut poté, co začali projednávat návrh o církevních restitucích, na kterém se shodli koaliční strany a zástupci 17 církví, museli hlasovat. Sociální demokraté totiž nesouhlasi s tím, že k takovému zákonu neproběhla široká diskuse a tak žádali odložení projednávání normy na duben. To ale bylo zamítnuto, přičemž 77 poslanců bylo pro a 77 proti.

Tejc se návrhem na odklad projednávání pokusil využít momentální převahy levice v jednacím sále. Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) ale zahájila hlasování až po pár minutách, kdy se zaplnila i místa vládních poslanců. Proto hlasování dopadlo 77 ku 77.

Na postup ČSSD ale reagoval šéf poslanecké frakce Zbyněk Stanjura. „Ta debata bude asi barvitá a pestrá, ale chtěl bych poprosit pana Tejce, aby vycházel z faktů. Tento návrh dojednala vládní komise s 23 církvemi, takže nelžete a nezapomeňte na tuto dohodu. …Závazek Ustavní soudu se vám asi nelíbí, že ano?“ otázal se Stanjura.

Jak je již známo, s vládní předlohou, podle které mají církve dostat zpět 56 procent majetku a finanční vyrovnání, nesouhlasí sociální demokraté a komunisté. Předlohu schválila vláda 11. ledna. Vedle navrácení majetku zahrnuje i finanční vyrovnání ve výši 59 miliard korun.

Návrh zákona vychází z loňské dohody tří vládních stran se 17 českými církvemi. Stát podle něho vyplatí církvím od roku 2013 59 miliard korun za třicet let. V úvahu se bude brát také inflace. Celkově by se částka mohla pohybovat mezi částkami 78,9 miliardy a 96,24 miliardy korun.
 

Předlohu začala ve Sněmovně poslancům představovat ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09 a STAN). Ta kromě jiného zmínila, že pokud bude návrh zákona odmítnut, tak může být majetek vydáván soudní cestou. Při její řeči ale poslanci v sále hlučili - předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová zákonodárce musela dokonce několikrát žádat o klid. Koaliční poslanci ale nakonec Hanákové - když dočetla úskalí normy - zatleskali.

Jako zpravodaj posléze vystoupil Marek Benda z ODS. Ten nedávno pro ParlamentníListy.cz zmínil, že  všechno, co zaznívá proti těmto restitucím, je úplný nesmysl minimálně z hlediska rozhodování Ústavního soudu v této zemi. „Ten totiž nijak nezpochybňuje, že v roce 1948 církevní majetek církvím patřil,“ připomněl Benda.

Poslankyně z VV Kateřina Klasnová pak v názoru podpořila svého koaličního kolegu - poslance Stanjuru. Upozornila totiž na to, že existují jiné speciální fondy jako například Pozemkový fond, nebo Lesy ČR a tam to podle ní funguje špatně.

Komunisté i sociální demokraté jsou proti

Předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka  totiž  již dopředu zdůraznil, že sociální demokracie bude proti normě a bude požadovat zvláštní nadaci na navrácení majetku církví.

Pro normu ale rozhodně ruku nezvednou, neboť existuje rozpočtový deficit a nedostatek peněz na potřebnější věci. 

„Domníváme se, že převod majetku, který nyní není ani řádným způsobem evidován, je poměrně velkým hazardem. My bychom navrhovali úplně jiné řešení – chtěli bychom, aby tady byla veřejnoprávní nadace, která by byla spravována církvemi. Do ní by se mohl převést majetek, který církve dnes nárokují a z výnosů z hospodaření s tímto majetkem by se financovaly široké církevní potřeby,“ zmínil Sobotka za ČSSD.

Komunisté pak upozorňují na to, že žádný majetek komunisté církvím nesebrali, což se dá prý zjistit pečlivým bádáním.

 „My si myslíme, že je třeba ten majetek prokázat, zinventarizovat, jestli to skutečně spadá pod ten režim. Za druhé zpochybňujeme i tu myšlenku, že jde o restituci – jsme přesvědčeni, že jde o darování, a to je pro nás těžko přijatelné. Pokud se chce stát vyrovnat s církvemi, musí to pojmout znovu a lépe,“ řekl k tomu již dříve předseda poslaneckého klubu Pavel Kováčik. 

Jiný komunistický poslanec Miroslav Opálka pak ParlamentrníListy.cz upozornil, že komunisté se ve svém tvrzení opírají o historickou studii, kterou zpracovala Karlova univerzita.

„Ta je otištěná dokonce i na webu a jde od doby Bílé Hory až po současnost. O tuto studii se opírám i já. Je tady totiž velmi sporná věc, jestli to byl majetek církví, nebo to bylo jen v držení církví,“ upozornil Opálka.

Po ustanovení nového Československa proběhla podle Opálky velká pozemková reforma, kde církvím bylo vymezeno, které majetky budou její a které ke správě.

„Když se podíváme na ty seznamy, které má k dispozici kolega poslanec Vladimír Koníček, protože on pracoval v těch vládních komisích, tak uvidíme, že některé majetky, které chce současná vláda takzvaně navrátit, už opravdu jdou za hranici roku 1948,“ pronesl dále komunista a zdůraznil, že po listopadu 1989 proběhly již dvě vlny navrácení kulturního majetku.

„Tehdy hovořila církev, že už nic víc nebude chtít, ale ta situace nakonec dozrála do jiného stupně,“ dodal komunista.

Proti normě pak za debatním pultíkem promluvil například komunista Miroslav Grebeníček. „Je to dohoda jen se 17 církvemi,“ upozornil na problém Grebeníček.