I po polední pauze si to poslanci opozice slovně „rozdávali“ s členy vlády. Pokračovala totiž debata o státním rozpočtu, který poslanci nakonec protlačili třetím, tedy v závěrečném čtení. Do vlády se ale obul předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Předtím si však vzal slovo jeden ze zákonodárců ODS a chtěl zesměšnit předchozího diskutujícího Davida Ratha.

Ten před polední pauzou kromě jiného zmínil, že vláda leží na hnoji a chce ekonomiku Česka dotáhnout na úroveň Somálska. Po polední pauze pak Rath kromě jiného poprosil ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, aby přestal za jeho zády brousit meče a rozptylovat ho hovorem.

„Já bych chtěl požádat a vyzvat všechny přítomné lékaře v tomto sále, aby začali okamžitě konat. Po vystoupení pana poslance Ratha, zejména v té části, která zazněla před přestávkou, jsem nabyl přesvědčení hraničící se stoprocentní jistotou, že pan poslanec potřebuje okamžitou a akutní lékařskou pomoc,“ konstatoval za sněmovním debatním pultíkem poslanec z ODS Igor Svoják.

Jenže na to se Ratha zastal samotný jeho šéf Bohuslav Sobotka. „Nevím, kdo potřebuje akutní pomoc, ale já myslím, že tato vláda, neboť návrh rozpočtu, no tak to je skutečně zajímavé čtení,“ oponoval na poslance Svojáka šéf ČSSD B. Sobotka.

Dále předseda „oranžových“ například zmínil, že vláda nebude mít v příštím roce peníze z operačních fondů EU, jejichž plynutí již ale letos chybou vlády bylo zastavené a to ve dvou programech- v operačním programu dopravy a životního prostředí.

Unie za to opravdu nemůže, káral Sobotka

Sobotka se také tázal, jestli vláda má nějaká jiná rozpočtová opatření. „Ví vláda vůbec, jestli se jí podaří splnit rozpočtové cíle?“ zaútočil Sobotka na ministra financí, jenž prý chce předělat v příštím roce rozpočet tak, že již nebude schodek 135 miliard, ale 140  až 150 miliard korun.

„Chci rozporovat to odůvodnění: věřte mi, že Evropská unie a její problémy nemohou za to, že schodek rozpočtu nedodržíme,“ zdůraznil.

„To se příští rok na konci roku opět dozvíme, že za to vše může EU, proč se nám nepodařilo zachovat schodek rozpočtu?“ tázal se pak Sobotka naléhavě.

Veřejný dluh na konci roku 2014 bude prý 1,8 bilionu korun

Upozornil, že vláda plánuje důchodovou reformu a tím se ještě schodek zvýší. „Vy navíc ještě v této situaci zavedete opt-out a k tomu deficitu přidáte 15 až 17 miliard k privatizaci části peněz. Vždyť je to obrovský hazard! A s tím jdete vesele do roku 2013. Jenže ČSSD naléhavě již několikrát žádala, abyste odložili tu vaši důchodovou reformu. Víte vůbec, jaký čekáte výběr k růstu DPH vzhledem k ekonomické situaci?“ konstatoval s mnoha otazníky v hlase Sobotka.

„Chtěl bych upozornit, že veřejný dluh na konci roku 2014 bude 1,8 bilionu korun. V roce 2006, kdy začala vládnout pravice, tak to bylo jen 0,9 bilionu korun. Za osm let vlády pravice se tak zdvojnásobí nominální výše dluhu ČR,“ burácel pak také Sobotka.

„V roce 2006 to bylo 25 procent HDP a příští rok bude 40 procent,“ upozornil dále. Také zmínil, že problémy se kumulují u osob tzv.  OSVČ, kdy živnostníci chodí na úřady ne kvůli tomu, aby zaplatili daně, ale chodí na úřady, aby jim vyplatili daňový bonus.

Bývalý poslanec ČSSD a nový poslanec NS – LEV 21 Jiří Šlégr pak upozornil, že ani sportovci nebudou moci vyjíždět do světa a třeba na propagaci Olympiády budou státu chybět peníze.

Tejc: Budou se rušit hasičské stanice

„Pro virtuální rozpočet nemůžu hlasovat ani já, a ani zřejmě nikdo z komunistických poslanců,“ upozornil dále například předseda komunistů Vojtěch Filip.

Předseda poslanecké frakce ČSSD Jeroným Tejc pak poukázal na to, že nebudou peníze v příštím roce ani pro policii a ani pro Hasičský záchranný sbor, což povede k rušení hasičských stanic. „Reformy se dají znovu změnit, ale v otázce bezpečnosti to bude mnoho let, než se znovu podaří nastavit fungující systém,“ zdůraznil Tejc.

Opozice ale rozpočet cupovala už před polední sněmovní pauzou. Podle ní je postaven na nerealistických číslech. Ekonomický odborník KSČM Jiří Dolejš třeba tehdy řekl, že tak, jak je rozpočet postaven, ho nelze označit jinak než jako falešný.

Návrh státního rozpočtu pro příští rok je upraven se schodkem 105 miliardy korun, o 30 miliard nižší než letos. Návrh hospodářského plánu předpokládá, že stát by měl v příštím roce vybrat celkem 1,085 bilionu korun, utratit by měl téměř 1,19 bilionu.

Většina pozměňovacích návrhů přijata nebyla

Při hlasování poslanci také hlasovali o návrzích vesměs opozičních poslanců na přesuny peněz v objemu téměř 15 miliard korun. Většina z nich ale schválena nebyla. Klíčový rozpočtový výbor doporučil poslancům schválit jiné změny jen v objemu 12 milionů korun. Tyto návrhy pak byly přijaty. Poslanci tím schválili přesun dvou milionů korun uvnitř rozpočtu ministerstva dopravy na obnovu historických kolejových vozidel. V rozpočtu ministerstva zemědělství přesunuli pět milionů na podporu svazu včelařů a dalších pět milionů obecně prospěšné společnosti Institut celostní péče o koně. Ostatní návrhy, například zvýšení více peněz hasičům nebo vysokým školám, sněmovna zamítla.

Kolem několika pozměňovacích návrhů ale bylo tak trochu rušno. Například když měli poslanci odhlasovat návrh Pavla Béma z ODS, který přidával vysokým školám 600 milionů korun, tak oproti zamítavému stanovisku zpravodaje, poslance Pavla Suchánka z ODS, a zamítavému stanovisku ministra financí, se poslanci spetli a hlasovali ano. O "pozměňováku" pak na návrh vicepremiérky Karolíny Peake (VV), která hlasování zpochybnila, tak museli hlasovat znovu. To už se ale na ta správná tlačitka zákonodárci strefili a výsledkem pak bylo ne.

Rozpočet počítá podle informací samotného ministra financí Miroslava Kalouska skutečně s nereálným růstem ekonomiky o 2,5 procenta. Podle poslední prognózy však růst zpomalí na jedno procento, což by zkrátilo příjmy o 17 až 18 miliard korun. Ministerstvo chce ještě počkat na lednovou prognózu. V případě nepříznivého vývoje by vláda případně předstoupila před sněmovnu s novelou zákona o státním rozpočtu, která by novou situaci odrážela.

Rozpočet nyní dostane k podpisu přímo prezident republiky; Senát se jeho schvalováním nezabývá.