Česká republika takovou situaci dlouho nepamatuje. Když se na sněmovní schůzi snažil dostat z vazební věznice někdejší šéf republikánů Miroslav Sládek, ani zdaleka se jeho úsilí nesetkalo s pochopením u poslaneckých kolegů, jako stejný záměr stíhaného Davida Ratha, který není členem malé extrémistické strany, ale jedné ze dvou nejsilnějších partají v ČR. Strany, která se bude snažit obhájit hegemonii v krajských vládách a Rathova kauza jí to dokáže řádně zkomplikovat.

• SLEDUJEME: Rathovo zadržení

Komplikovaná je ale i současná situace. Pokud by sněmovna poslance vyslechnout nechtěla, nahrává tím spekulacím o politické objednávce na Rathovu profesní likvidaci. V opačném případě se ale vyšetřovatelé mohou oprávněně obávat ovlivňování svědků, což je jeden z pádných důvodů poslancova pobytu za mřížemi.

Veřejné jednání před kamerami? Tak to na Ratha zapomeňte

Politicky velmi neatraktivní je pak možnost, že by Rath vypovídal před poslanci na uzavřeném jednání, aby se vyloučila možnost vyslání zakódovaného vzkazu dosud neznámým komplicům pomocí televizní obrazovky. Efekt je v zásadě stejný jako kdyby Rath nehovořil ve sněmovně vůbec. Podle lídra komunistů je to ale jediná možná varianta.

"Jednání jako veřejné vyhlásit nesmíme. V takovém případě nemůžeme počítat s tím, že nám pana Ratha státní zástupkyně dovolí vyvézt z vazby. My musíme naopak dostatečně včas doručit orgánům činným v trestním řízení naše rozhodnutí, že jednání bude neveřejné," radí Filip. Vedení sněmovny by se pak muselo vymluvit na neochotu severočeských krajských žalobců.

V tu chvíli podle Filipa nastává velice špatná situace, která dokáže možná ovlivnit výsledek policejní práce víc, než hrozba ovlivnění svědků. "David Rath by se mohl dovolávat spravedlivého procesu s tím, že mu nebylo umožněno vystoupit před kolegy poslanci," uvedl pro ParlamentníListy.cz Filip.

V Česku se vše vykecá

Zákonodárci ostatních stran se situace, kdy by jednání skutečně museli odhlasovat jako uzavřené, neobávají. Informace se prý na veřejnost tak jako tak dostanou. "Pro uzavřené jednání bych určitě nehlasoval," avizuje pro ParlamentníListy.cz stínový ministr spravedlnosti za ČSSD Jeroným Tejc. Rathův případ prý beztak nesplňuje podmínky pro uzavření jednání pro veřejnost a média. Na druhou stranu by se poslanci, pokud se uzavřené jednání odhlasuje, neměli vyjadřovat o tom, co se například dozvěděli z trestního spisu," apeluje Tejc s tím, že stejně bude tato zásada porušena. "Jsme v Česku, lze to očekávat, že se vše vykecá. Rozdíl mezi neveřejným a veřejným spočívá v tom, že u veřejného aspoň není možnost vynést jen kusé informace," krčí rameny Tejc a poukazuje na fakt, že v sále bude sedět například Radek John. "Komentovat se mi to moc nechce, ale když pan John hovořil před novináři, bylo to vystoupení bulvárního novináře, nikoliv poslance.

Čeští zákonodárci si mohou podle jednacího řádu jednání uzavřít kdykoliv, kdy k tomu dává příležitost jednací řád. Ten je ale poměrně stručný. "Na návrh vlády nebo poslance se může sněmovna usnést, že schůze nebo její část je neveřejná, zejména jsou-li na pořad schůze zařazeny utajované otázky související s obranou nebo bezpečností státu nebo jiné závažné utajované skutečnosti," říká paragraf 56 jednacího řádu. Zda je trestní spis v kauze Buštěhradského zámku závažnou utajovanou skutečností je ale otázka pro právního experta, na kterou odpovědět neumíme," konstatují bezradně oslovení zákonodárci. "Situace je unikátní, nejednoznačná a stýká se zde několik zákonů s ústavním právem poslance a uvalenou vazbou, zamezující ovlivňování svědků. I proto se názory v našem klubu různí. Můj osobní názor je, že bychom pana Ratha na jeho právech omezovat neměli. Naši poslanci o tom budou jednat v úterý," uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík.