S překvapivou informací přišel v průběhu třetího dne hlavního líčení v kauze údajného uplácení poslanců Věcí veřejných jeden z obžalovaných Jaroslav Škárka. Ten prohlásil, že předá soudu dosud nezveřejněnou nahrávku ze schůzky, na níž od obžalovaného Víta Bárty převzal úplatek.

Nahrál jsem si tě, Bárto

Poslanec Jaroslav Škárka prohlásil o výpovědi svého bývalého stranického kolegy Michala Babáka, který zahájil třetí den hlavního líčení ve věci údajného uplácení poslanců Věcí veřejných, že to jsou jen lži. To hodlá dokázat tím, že předá soudu dosud nezveřejněnou nahrávku, kterou prý pořídil 29. března 2011, tedy v den, kdy převzal od Bárty úplatek. Soudce si nahrávku, která prý je poškozena šumy z rušiček, odposlechů, kterými údajně Bárta ve svém bytě disponuje, na čtvrtek.

„Chtěl jsem se pojistit pro další případná jednání a vydírání ze strany pana Bárty,“ vysvětlil Škárka, proč nahrávka vznikla.

Soud podrobně sledujeme ZDE

Strč si nahrávku za klobouk

Takový důkaz se pranic nelíbí expertovi na odposlechová zařízení ze společnosti Probin Jiřímu Schmidtovi. „V kauze Víta Bárty a Věcí veřejných se od prvopočátku operuje tajně pořízenými nahrávkami rozhovorů, odposlechy a podobně. Dotčené strany se brání třeba vytržením nahrávky z kontextu či jejím upravením, ale já naprosto nechápu, jak to, že se prostě a jednoduše odposlouchávaný nebrání Listinou základních práv a svobod,“ konstatoval expert s odkazem na právo na soukromí.

„Nikdo si vás nemůže bez povolení vašeho či příslušných vyšetřovacích orgánů nahrávat a soud by měl takovou nahrávku smést ze stolu,“ míní Jiří Schmidt.

Za pravdu expertovi na odposlechy dává i známý pražský advokát JUDr. Tomáš Pelikán. „To je jednoznačně nepřípustný důkaz. Naopak si myslím, že v podstatě by měl soudce navrhnout trestní oznámení na někoho, kdo se přiznává, že si druhého bez povolení nahrával. Soud by se takovým důkazem neměl vůbec zabývat,“ míní advokát.

Nahrávka by neměla být vůbec pouštěna

„Ano, soud si může nahrávku poslechnout, ale ve finálním rozhodování by takový důkaz neměl mít absolutně žádnou relevanci. A to dokonce ani v případě videonahrávky ne,“ konstatoval právník s tím, že v takovém případě by patrně dotčená strana uspěla s odvoláním.

A říká-li Pelikán, že i přesto že si soud může nahrávku vyposlechnout, ale neměl by to dělat, má k tomu jednoduché vysvětlení. „Jsme lidé a i když budete odhodlaný důkaz v podobě nelegální nahrávky nedávat na misku vah, nějak vás to ovlivní. Proto můžete u amerických soudů vidět známé filmové scény: Nahrávka je nelegální, nepřipouští se,“ uzavřel Tomáš Pelikán.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.