Pavlíček tvrdí, že takový rozsah údajně nahrazovaného majetku katolické církve je značně vyšší, než uváděl arcibiskup Beran v roce 1948 v souvislosti s revizí první pozemkové reformy. Ale vládní koalice je rozhodnuta zákon prosadit. „Fakt, že bude vydán církevní majetek, je nepochybné, protože to říká Ústavní soud a bude to říkat i do budoucna,“ odvolává se na nejvyšší právní autoritu předseda ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny a právník Marek Benda (ODS).
- SLEDUJEME téma: Miliardy pro církve
Oddalování restitucí je protiústavní
Ústavní soud v minulosti několikrát prohlásil, že „dlouhodobá nečinnost Parlamentu České republiky spočívající v nepřijetí zvláštního právního předpisu, který by vypořádal historický majetek církví a náboženských společností, je protiústavní“. „Ústavní soud nepředpokládá, že by se demokratický právní stát, jímž Česká republika je a nadále usiluje být, choval obdobně jako dřívější nelegitimní totalitní stát, jenž, jak je známo, nedodržoval ani své vlastní zákony,“ prohlásila předsedkyně I. Senátu Ústavního soudu Ivana Janů v jednom ze svých rozsudků a poukázala na znárodňovací zákon, který výslovně předpokládal vyplacení náhrady za znárodněný majetek, ale v praxi žádné náhrady vypláceny nebyly.
Stát díky odluce v budoucnu ušetří
Poslanec ODS Marek Benda ParlamentnímListům.cz řekl, že „tady se rozhoduje o zrušení komunistického zákona o hospodářském zabezpečení církví z roku 1949, který převedl církve pod kuratelu státu“. „A ten chceme zrušit, aby se vytvořilo prostředí, kdy stát a církev budou odděleny. To se mnohým nelíbí, hlavně levice nemá zájem, aby církve byly svobodné a pořád by je měla ráda pod kontrolou, a to já tedy nechci,“ prohlásil Benda. Stát podle něj v budoucnu nebude muset platit platy duchovních jako dnes. „Ve výhledu 30 let náklady na církve poklesnou,“ argumentuje. Jinak by prý hrozilo, že vlivem inflace by náklady na církve narůstaly, navíc by nastupovaly nové a nové církve, které by si po 10 letech, pokud by platil zákon o hospodářském zabezpečení církví, mohly také žádat o příspěvek na platy duchovních. Dnes stát vyplácí církvím 1,4 miliardy dotací ročně. Tuto částku budou církve dostávat ještě tři roky poté, co zákon vejde v platnost. Následujících 14 let by se dotace měla každý rok snižovat o pět procent.
Ale podle profesora Pavlíčka není žádný doklad o tom, že by mezi tímto darem, jak nazývá převedení majetku církvi, a odlukou byl nějaký vztah a že takového cíle bude dosaženo. Poukazuje na zkušenosti ze států střední a východní Evropy, které takové opatření provedly, ale církve tam dál žádají od státu příspěvky na opravu církevních budov jako kulturních památek.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová