Právník, který nyní po odchodu z prezidentské kanceláře působí jako advokátní koncipient v kanceláři "protikorupčního" advokáta Václava Lásky, v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz také říká, že pokud má přímo volený prezident legitimitu přímo od voličů a ne odvozenou od Parlamentu, jak bylo v minulosti zvykem, nemusí se Parlamentu ptát na to, do jaké míry smí využívat své pravomoci. Zároveň Hasenkopf negativně hodnotí chování expremiéra Petra Nečase v souvislosti s Ištvanovým vyšetřováním a kritizuje nový občanský zákoník, který prosadil exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

Politická prohlášení a proklamace k tomu, že prezident jedná za hranicí Ústavy, známe. Jaký je váš právní názor? Jde jen o maximální využití možného, nebo to bylo někdy za hranou?

Podívejte se, když nalijete do benzínového motoru naftu, nesmíte se pak divit. Když dáte do pračky současně červené a bílé prádlo, tak se pak taky nesmíte divit. A když do parlamentního systému vlády  zavedete přímou volbu prezidenta, tak se pak také nesmíte divit.

Jsou v zásadě dva základní typy vztahu zákonodárné a výkonné moci a jeden mezityp:

- V tzv. parlamentním systému (který je fakticky výsměchem dělbě moci)  výkonná moc  je odvozena od  zákonodárné moci. 

- V tzv. prezidentském systému jsou zákonodárná a výkonná moc skutečně odděleny,  jsou v rovnováze, vláda nezávisí na zákonodárci, protože má stejný zdroj legitimity jako on. Jen se musí pohybovat v zákonodárcem nastavených zákonných a rozpočtových mezích a musí zapomenout na to, že jí zákony budou procházet díky stranické disciplíně jak na běžícím pásu. Čili zákonodárce tvoří zákony a vláda se jimi musí řídit, ale zákonodárce exekutivu nevytváří, ta existuje nezávisle na něm a ve složení, které na něm rovněž není závislé. Mimochodem, vládě se v tomto systému říká prezident, protože ministři jsou formálně jen jeho asistenti.