Místopředsedovi ODS Alexandru Vondrovi vážně hrozí, že bude muset opustit své senátorské křeslo. Přitom v říjnu 2006 mu v prvním kole dalo svůj hlas 35,7 procenta voličů (16 358) a ve druhém kole jeho postup do Senátu stvrdilo 58,6 procenta voličů (15 696 hlasů). Uplynulo šest let a ministr obrany si ve stejném obvodu může o takových výsledcích nechat jen zdát.

Podle exkluzivního internetového průzkumu společnosti SANEP, který se pro ParlamentníListy.cz uskutečnil ve dnech 14. až 23. září 2012, by Alexandr Vondra dostal hlas jen od 2,1 procenta voličů. Obsadil tak až osmé místo s obrovskou ztrátou na ty, kteří mohou reálně usilovat o postup do druhého kola, kam mají zatím nejblíže kandidáti TOP 09 a ČSSD.

„Považuji tento takzvaný průzkum za vylhaný od A až do Z a za absolutně neférovou snahu manipulovat s veřejným míněním. Mám své průzkumy, ve kterých zřetelně vedu. A vím, kdo z kandidátů v kampani pracuje a jaké má preference, takže čísla naprosto nesedí ani u mých soupeřů. Víc na tenhle podvod reagovat nebudu,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz ministr Alexandr Vondra.

Jarolímovi jde o to porazit Vondru

Největší přízni se s 26,8 procenta těší Stanislav Berkovec (TOP 09 a STAN) před Hassanem Mezianem z ČSSD (18,1 procenta) a bývalým skvělým hokejistou Jiřím Šlégrem z NS-LEV 21 (16,7 procenta). Čtvrtý skončil Vladimír Říha z KDU-ČSL (14,1 procenta) a pátý protikorupční bojovník Tomáš Jarolím z Věcí veřejných (6,7 procenta). 

„Do senátních voleb nejdu proto, abych mermomocí vyhrál. Pro mě to je konfrontace s panem Vondrou,“ svěřuje se pro ParlamentníListy.cz Tomáš Jarolím poté, co se dozvěděl, jak v průzkumu dopadl. „Pan Vondra vzhledem k tomu, jakou má prestiž po kauze ProMoPro, nebude mít o moc víc,“ myslí si Jarolím a pak se od plic zasměje po oznámení Vondrova výsledku. „Jsem spokojený, aniž bych volbu do Senátu vyhrál,“ dodává místopředseda Věcí veřejných.    

Místopředseda VV za sebou zatím nemá žádnou kampaň

Vzápětí upozorňuje, že za sebou nemá v tuto chvíli žádnou volební kampaň ani propagaci. „Částečně to je proto, že si to nechávám na poslední chvíli, a částečně proto, že nejsem přítelem volebních kampaní a propagací, protože za člověka veřejně činného by mělo mluvit to, co udělal, a ne to, co bude slibovat,“ říká pro ParlamentníListy.cz Tomáš Jarolím.

Případná účast v Senátu pro něj neznamená nic z pohledu toho, co dělá a bude dělat dál. Považuje ale za důležité, aby nebyl zvolen Alexandr Vondra, ani žádný z kandidátů velkých stran. „Možná na to ještě veřejnost není připravena, ale razantní změnou musí být to, že odejdou velké politické strany a politici, kteří jsou s nimi spjatí,“ myslí si Tomáš Jarolím. 

Vondru přeskočila i komunistka a kandidát Svobodných

Dvojnásobný zisk oproti Alexandru Vondrovi vykazují šestá Jitka Sachetová z KSČM (4,4 procenta) a sedmý Richard Hartmann ze Svobodných (4,1 procenta). Šetření bylo provedeno na vybrané skupině 519 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel okresu Litoměřice ve věku 18 až 69 let.

Post ministra obrany je pro Alexandra Vondru třetí vládní funkce. V první Topolánkově vládě byl ministrem zahraničních věcí, ve druhém kabinetu Mirka Topolánka se stal místopředsedou vlády pro evropské záležitosti. Právě s posledním uvedeným místem je spojena aféra ProMoPro, v níž tato firma měla neoprávněně získat za audiovizuální služby minimálně 500 milionů korun. Vondra však jakékoli své pochybení v této věci odmítl.

Největší spojenec USA na české politické scéně

V polovině roku 2010 se Alexandr Vondra nejprve stal místopředsedou ODS a o tři týdny později byl jmenován ministrem obrany ve vládě Petra Nečase. Na startu své politické dráhy působil v letech 1990 až 1992 jako zahraničně-politický poradce prezidenta Václava Havla, v letech 1997 až 2001 byl českým velvyslancem ve Spojených státech a dlouhodobě je považován za největšího spojence USA na české politické scéně.