Babiš zopakoval svůj názor, že sociální demokracie nechtěla řešit zvyšování platů před komunálními volbami, protože se prý vždy chová podle voleb, a tak se věc začala řešit pozdě. Na koaliční radě 12. listopadu podle něj premiér uvedl, že si představuje růst platů ústavních činitelů v příštím roce mezi 3,5 a 26 procenty a pověřil předsedy koaličních klubů, aby to projednali s opozicí.

Rozpočtový výbor se na růstu platů dohodl. A pak se stalo něco neuvěřitelného...

Sněmovní rozpočtový výbor se pak dohodl na růstu platů o 14,4 procenta. „A potom se stalo něco neuvěřitelného, protože 22. 11. zasedalo předsednictvo ČSSD, na kterém pan premiér navrhnul, že to zvýšení je nepřijatelné, a stal se bojovníkem proti zvýšení platů, tudíž podrazil koalici, své poslance, opozici a choval se absolutně populisticky," uvedl Babiš. Postěžoval si také na to, že o tom jako koaliční partner nebyl informován.

Po dlouhých debatách se nakonec v pátek poslanci dohodli na tom, že by jim od ledna měli vzrůst platy zhruba o tři procenta. Základní plat poslance a senátora by se zvýšil o 1700 na 57.600 korun. Platová předloha, která řeší i soudcovské platy, míří k posouzení do Senátu. Premiér Sobotka věří, že s normou nebude mít problém ani prezident Miloš Zeman.

Nejlepší by bylo, kdyby platy politikům určovaly odměnové komise. Jako ve Finsku a Švédsku

Schválený návrh předpokládá, že příští rok se budou platy politiků vypočítávat ze základny ve výši 2,25násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za rok minulý. Další dva roky by se koeficient zvyšoval vždy o desetinu, v roce 2018 by byl 2,5. Pak se automaticky vrátí na konečných 2,75.

Babiš v OVM také označil za nenormální stav, kdy poslanci rozhodují o svých platech. Nejlepší způsob určování platů politiků mají podle něj ve Finsku a Švédsku, kde je určují „odměnové komise“. Jejich členy jsou například soudci. Babiš se také ohradil proti kritice, kterou vzbudil jeho výrok o tom, aby o poslaneckých platech rozhodovala vláda. Tato slova byla prý jen recesí, nemyslel je vážně.