Koordinátorka projektu pro vzdělávání pracovníků v sociálních službách Kateřina Dušková se denně setkává s konkrétními příklady z praxe, o kterých vypráví pečovatelky (ročně povinným vzděláváním prochází několik set pečovatelek z různých regionů Česka). A jak sama říká, nebývá to vůbec veselé povídání.

„Snad každá z našich pečovatelek se určitě setkala s tím, že je senior svými nejbližšími finančně zneužíván. Ovšem řešit to nechce žádný z nich, poněvadž ty své příbuzné, kteří za ním jezdí úplně pravidelně v době, kdy senior dostane důchod či příspěvek na péči, považuje za jediný kontakt a vazbu, kterou ve světě mají. Proto žádný z nich k tomu, aby do toho někdo vstoupil, souhlas nedá. Naštěstí na to, že by byl fyzicky nějaký senior týrán, zatím žádná z našich pečovatelek, které procházejí naším vzdělávacím programem, nenarazila. Nikdy nedošlo tedy k tomu, že by muselo být podáno trestní oznámení. I když fyzické týrání samozřejmě vyloučit nelze. Pokud ale nejsou zcela prokazatelné znaky nebo třeba znatelná dehydratace nebo podvyživenost vzniklá tím, že by seniora příbuzní trápili hlady a nedali mu napít, je to velmi ošemetné,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz Kateřina Dušková.  

Podle ní je zcela zásadní potíž v tom, že po změně zákona o sociálních službách v roce 2007 došlo i ke změně výplaty sociálních příspěvků určených pro pomoc. Zatímco dřív o ně musela požádat osoba, která o další osobu prokazatelně pečovala a byla tudíž dobře sledovatelná, v dnešní době o sociální příspěvek žádají sami senioři. Kontrola využití těchto prostředků v praxi téměř není.

„A ti senioři ty peníze často na sociální služby, kvůli kterým jsou vypláceny, vůbec nevyužijí. Buď s nimi naloží v rámci zvýšení svého vlastního životního standardu, nebo si pro ně pravidelně každý měsíc přicházejí jejich příbuzní. A oni si tedy pečovatelku nezaplatí, ale raději dají peníze své vnučce či dětem, za to, že jim třeba jednou nakoupí. Bohužel to, že si pečovatelku z peněz na ni určených neplatí, se velmi často brzy projeví na zdravotním stavu toho seniora. Někdy i během jednoho roku spadne do kategorie akutní zdravotní péče. O tom, že to je velmi drahé i pro stát samotný asi netřeba mluvit, přitom za pomoci asistentek mohou mnozí senioři fungovat bezproblémově řadu let,“ pokračovala dál Dušková z České asociace pečovatelské služby (ČAPS).

Jak dodala, už v době, kdy byl zákon o sociálních službách v paragrafovém znění, snažili se zástupci sociálních služeb proti němu vystupovat a upozorňovat na jeho rizika. Zatím však bez odezvy. „Víte, ono se dá lehce spočítat, že kvůli tomu je odčerpáváno z rozpočtu 19, 20 miliard korun ročně a to v mnoha případech vůbec ne za účelem, ke kterému by ty finance měly sloužit. Tehdy za tím zákonem stála samozřejmě snaha pomáhat například zdravotně postiženým, kteří se opravdu bez asistentů neobejdou, ovšem v případě seniorů je to poněkud jinak. Nikdo se tím však zabývat zatím nechce,“ posteskla si Dušková.

Kdy je vyplácen podle MPSV zmiňovaný příspěvek na péči?
Příspěvek na péči je určen osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách. Z poskytnutého příspěvku pak tyto osoby hradí pomoc, kterou jim může dle jejich rozhodnutí poskytovat buď osoba blízká, asistent sociální péče, registrovaný poskytovatel sociálních služeb, dětský domov nebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu.

Podmínky nároku na příspěvek na péči
Nárok na příspěvek má osoba starší 1 roku, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti. Tyto stupně závislosti se hodnotí podle počtu základních životních potřeb, které tato osoba není schopna bez cizí pomoci zvládat.
Při posuzování stupně závislosti osoby se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost (péče o domácnost se neposuzuje u osob do 18 let).

Výše příspěvku na péči
Výše příspěvku na péči pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc

• 800 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost)
• 4 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost)
• 8 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost)
• 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost)

Klidné stáří je pro mnohé seniory spíše iluzí

Nejen pečovatelky, které přicházejí do domácností seniorů, však tuší, jak moc jsou v mnoha případech u nás rodiny a snahy o mezigenerační soužití rozvrácené. Podobné zkušenosti zaznamenávají i na různých krizových linkách. Například na 300 nových případů týrání zaznamenala v roce 2011 krizová telefonní linka Senior telefon, kterou provozuje občanské sdružení Život 90. Ve více než polovině případů šlo o některý z druhů mezigeneračního týrání, tedy situaci, kdy je starší člověk psychicky, fyzicky nebo ekonomicky zneužíván svými dětmi nebo vnoučaty.