Co dělá Lubomír Štrougal o sobotních půlnocích?

Spím. Chodím spát brzo, protože mám špatnou kyčel, což potřebuje jen určitou míru pohybu a víc klidu. Lékaři říkají, že to operovat nebudou, protože s tím lze chodit, takže beru léky.

Dříve jste hodně lyžoval, jak dlouho jste nestál na běžkách?

Už tři roky, protože jsem měl velký malér se psem. Strhl mě a zlomil jsem si rameno, koleno i nos. Srostlo to, ale zároveň se trochu hýbla páteř, což mi zhoršilo potíže s kyčlí. Mám chalupu na místě, kde se obrací Jizerská padesátka. Tam je stopa vždy protažená. Stačí natáhnout běžky, ujít sto metrů a jsem v ní. Ve všední dny tam nikdo není. Smutně na to koukám, protože si na běžkách ani nevrznu.

Při autogramiádě své druhé knihy Ještě pár odpovědí jste zmínil, že se věnujete studiu. Čeho?

Čtu ekonomické a politologické knížky. Některé čtu poctivě, téměř je studuju, jiné jen prolistuju. Teď se snažím poučit o náboženství, tak pročítám knihu o historii církví, kde je vše o židovství, křesťanství a podobně. Jsem totiž bez vyznání a v církevní problematice se moc nevyznám. Také mám velkou knihu o zeměpise světa, kde jsou podstatné informace o každé zemi a jejich charakteristiky. Na to, číst zvlášť historii každé země, už nemám věk. Také procházím pojednání od amerických ekonomů, tří nositelů Nobelových cen, kteří razí argumenty proti všem těm ekonomickým škrtům. Navíc studuji různá pojednání o Evropské unii, jíž je třeba v Česku dávat velkou prioritu.