Jedním z problémů systému je prý  absence podpůrných programů, ke změně tohoto stavu prý chybí vůle. Druhým úskalím revoluce, která měla zavedením datových schránek nastat, je pak prý těžko skrývaná neochota úředníků na všech úrovních se schránkami pracovat. Resorty samotné ale tvrdí, že jejich agenda s použitím schránek takřka žádné problémy nemá.

Byla to velká sláva, když tehdejší ministr vnitra Ivan Langer, s architektem projektu elektronizace státní správy, svým náměstkem Zdeňkem Zajíčkem, oznamovali koncem roku 2009 náběh jednoho z klíčových pilířů celého svého snažení, tedy datových schránek. Pomocí nich měly úřady dokázat komunikovat mezi sebou i s právnickými osobami, které "datovky" musely zavést povinně. Dobrovolně pak jejich služeb mohou využívat osoby fyzické, tedy třeba živnostník vůči Finančnímu úřadu. Po více než dvou letech se ale celý projekt jeví jako minimálně jen částečný úspěch, tvrdí člověk, který u jejich zrodu a procesu zavedení do státní správy od počátku stál. Jeho identitu redakce ParlamentníchListů.cz nezveřejní.

Nízká kapacita omezuje funkčnost schránky, datový balík citelně chybí

"Ukázkový příklad toho, jak je systém datových schránek nedotažený, je jejich omezená kapacita. Prostě nemůžete poslat nic, co je větší než 10 MB. Tedy třeba návrh nějakého zákona," popisuje zdroj. Ministestvo vnitra, které přes Českou Poštu schránky spravuje, sice připravilo výběrové řízení v jehož rámci proběhnou některé změny, ale ty mají pouze dořešit provozní problémy a nemají ambici systém dále rozvíjet, například cestou zvýšení kapacity schránky. "Je to marginálie, ale s obrovskými dopady na funkčnost," vysvětluje ministerský úředník.

To přiznávají i oslovené resorty, 10MB kapacity "datovek" uvádí jako jednu z nepřekročitelných překážek, díky níž nemohou posílat některé dokumenty. "Po technické stránce je problém pouze v případě, kdy součástí agendy je kompletní spisová materie v řádu stovek stran, resp. materiálů, které nelze konvertovat, což bývá časté zejména u odvolacích řízení. Naráží se zde na limit velikosti datové zprávy (10 MB)," napsal ParlamentnímListům.cz mluvčí resortu zemědělství Jan Žáček.

Adresát neznámý, zákon jej nevyžaduje

Problémy v systému způsobují podle úředníka i sami uživatelé. Například fyzické osoby, které si schránku pořídily dobrovolně, se řídí pravidly pro komunikaci, podle nichž ale není povinný údaj, pro koho konkrétně je zpráva určena. Ukazuje na svém počítači zprávy, které došly během rána. Z přibližně deseti jsou tři označeny jako chybně odeslané právě díky chybějícím údajům pro přesné doručení.

"Opravdová legrace ale nastane, pokud má úřad víc filiálek po celé ČR. Tady se mohly jednotlivé instituce dát svojí cestou. Ta zdánlivě schůdnější byla zařídit schránky pro všechny své pobočky. Tito iniciativní úředníci ale za svou snahu zaplatí, a to doslova. Slov o tom, že se za datové zprávy bude platit, už zní hodně dlouho. I vnitřní komunikace, dříve vyřizovaná spisovou službou, musí podle zákona jít přes datovou schránku. To je v případě zpoplatnění mnohem větší peníz než za klasickou papírovou poštu," tvrdí úředník a nabízí příklad.

"Pokud někdo podá datovou zprávu do schránky úřadu X na jeho pobočce ve Znojmě, ačkoliv to má řešit Třebíč, nemohou to přeposlat, ale vytvořit další dokument postoupení pro nepříslušnost. To ale znamená další datovou zprávu, další elektronický podpis, další časové razítko. To je promrhaný čas úředníka a také placení za všechny uvedené náležitosti. Pokud to předá natvrdo, poruší tím zákon a vystavuje se riziku postihu," vysvětluje zdroj.

"Problémy, které se vyskytly a tu a tam přetrvávají, souvisejí s aktivitami samotných uživatelů. Ti mají občas potíže zejména ve vyhledávání a ztotožnění správné datové schránky adresáta. Tento stav může nicméně zlepšit jedině provozovatel systému datových schránek, tedy Ministerstvo vnitra," uvedl pro ParlamentníListy.cz Jiří Hovorka z Ministerstva spravedlnosti.

Pozor na neplatnost, varuje zdroj

V otázce porušování zákonem daných pravidel pro použití datových schránek se prý přešlapuje celkem často. I přes jasné nařízení se prý některé spisové služby úřadů domnívají, že datovou zprávu lze poslat bez elektronického podpisu a časového razítka, tedy základních náležitostí ověřujících pravost dokumentu.

Opět následuje příklad, kdy údajně Ministerstvo financí posílá dokumety podepsané certifikátem úřadu, ale bez časového razítka. "Jasné porušení zákona o elektronických úkonech. Nešťastník je ten, který na základě těchto dokumentů činí nějaké kroky. Jsou totiž právně bezcenné, dokáže s tím operovat každý průměrný právník a v budoucnu to znamená tuny žalob," varuje zdroj ParlamentníchListů.cz. Návštěva Finančního úřadu tak pro právnickou osobu-firmu nebo i iniciativního živnostníka může skončit katastrofou. "Nikdo přesně neví, jaké náležitosti má ten který dokument poslaný přes datovku mít, jak jej má fyzická osoba uchovávat a podobně," říká zdroj.

Konečně pak nejvíc funkčnost datových schránek dusí nejvíc sami úředníci. "Jsou extrémně konzervativní, nechtějí měnit postupy a nedejbože se něco novéhop učit. Řeší vše raději duplicitou, tedy podle zákona posílají datovými schránkami, ale zároveň i v papírové verzi. Začínají se prostě raději vracet k papíru. A manuál k datovým schránkám na stránkách vnitra jim to nijak neusnadňuje," konstatuje a dodává opravdovou ránu z milosti na závěr.

Člověk z venku to opraví. A také uvidí, co vidět neměl

Poněkud šíleně totiž zní informace, že časté střídání lidí na úřadech vede k postupnému snižování kvalifikace operátorů systému datových schránek. V kombinaci s jejich neochotou se učit je tak prý ohrožena bezpečnost dat. "Když má problém dobře vyškolený úředník, vyřeší jej sám či s pomocí kolegů. Jenže úřady nemají většinou jediného školitele, takže když není po ruce šikovnější kolega, řeší se to přes poskytovatele IT služeb. Ti se narozdíl od úředníků v systému vyznají. Představuje to obrovské bezpečnostní riziko. I když tu zprávu nerozkliknete, dá se z doplňujících údajů často vyvodit poměrně dost informací," naznačuje možnou bezpečnostní díru v systému zdroj.

Jednotlivé resorty si ale v oficiálním vyjádření pro ParlamentníListy.cz na systém datových schránek v zásadě nestěžují. Vše prý funguje dobře, s obsluhou schránek nemají resorty ani vnější uživatelé s nimi komunikující takřka žádné problémy. Úřady většinou konstatují, že se jim díky "datovkám" a jejich od roku 2009 v podstatě bezchybnému fungování daří snižovat objem papírové pošty v porovnání s tou zabezpečenou elektronickou.

Rekordmanem v oblasti agendy, kterou dokáže poslat přes datovou schránku, je Ministerstvo dopravy s 60 procenty komunikacee vyřízené pomocí schránek. Naopak nejméně vzhledem k povaze oficiální komunikace z těch resortů, které ParlamentnímListům.cz na dotaz odpověděly, používá datové schránky Ministerstvo zahraničních věcí. Zde odchází tímto způsobem jen 10 procent pošty, resort naopak platí nejvíc na klasickém poštovném, plných 320 tisíc korun měsíčně.