Soužití Romů s většinovou společností je v České republice tím problematičtější, čím více doléhá na stát hospodářská krize. A menšina se hodí i ve chvíli, kdy je potřeba odpoutat pozornost od miliardových korupčních kauz. „Všechny řeči o zneužívání sociálních dávek vlastně jenom maskují ekonomické zneužívání celého státu v měřítku miliard nebo desítek miliard. A místo toho se mluví o zneužívání sociálních dávek v měřítku několika desítek milionů,“ upozornil pro ParlamentníListy.cz filozof Václav Cílek na odvádění pozornosti od velkých nepořádků k menším.

Podobný pohled má i stínová ministryně pro lidská práva a rovné příležitosti Michaela Marksová-Tominová. „Romové jsou používáni jako zástupný argument pro spoustu negativních jevů a obrovsky se na tom podílejí i média. Vytrhávají určité zprávy z kontextu a vytvářejí v lidech dojem, že takoví jsou ti Romové. Třeba typická byla vaše zpráva o romském pokladníkovi, jak údajně zmizel s penězi,“ uvedla s mírným smíchem pro ParlamentníListy.cz Marksová-Tominová.

Lidem stačí pár šotů v televizi a viníka mají hned

„Romové jsou strašně vidět, chovají se jinak, část z nich svým chováním obtěžuje okolí, a právě proto lidé uvěří mýtům, že zneužívají dávky a že nás to stojí miliardy. Lidé tomu věří, protože je velmi snadné tomu věřit, když je to tak viditelné. Stačí v televizi záběr na typické romské sídliště, jak je zničené. Lidé tam v létě žijí venku. To je pak jednoduché, snadno uchopitelné a ten nepřítel je jako by snadno identifikovatelný, takže tomu všichni věří,“ poukazuje stínová ministryně na to, jak viditelným a snadným terčem Romové jsou.

Připomíná, že sociálně demokratická strana jak z historického hlediska, tak z dnešního celoevropského zastává určité principy. V jejich duchu by si měl být každý sociální demokrat například vědom, že postavení člověka do velké míry ovlivňují společenské podmínky a že pozitivním ovlivněním těchto podmínek (což je jeden z hlavních cílů sociální demokracie) jsou pozitivně ovlivňovány nejen osudy, ale také jednání lidí.

A vy byste se chtěl narodit jako Rom?

Přestože se na romskou menšinu dívají skrz prsty především ti, co jsou s ní v denním kontaktu, stínová ministryně se s tím setkává i na pražských Vinohradech, kde Roma skoro nepotkáte. „To je slabé slovo skrz prsty. Já se setkávám s rasistickými reakcemi lidí, kteří viděli Roma jen v televizi. A to mně opravdu vadí,“ říká pro ParlamentníListy.cz Marksová-Tominová. Právě proto doporučuje ptát se lidí, kteří nadávají na cikány: A vy byste se chtěl narodit jako Rom, s tmavou pletí, do vyloučené lokality?

Právě v tom tkví handicap, s nímž se Romové – a většina z nich neúspěšně – potýká celý život, když se jim nedaří odpovídajícím způsobem se začlenit do společnosti. „Řád několika let je nejkratší možná doba, ale řešení vidím ve velké sociální práci s těmi lidmi. Vždyť ti pracovníci, kteří je mají na starosti, zas tolik peněz státní rozpočet nestojí,“ podotýká Marksová-Tominová.

Je třeba pomoci i s návykem pravidelné školní docházky

Především je ale důležité začít dávat romským dětem plnohodnotné vzdělání. To však musí jít ruku v ruce s dalšími opatřeními. „Je snadné to na nich nechat, ale ještě lepší je zařídit, ať ráno jezdí mikrobus, který děti do školy sváží. Peníze na to jsou poměrně minimální a rozhodně se vyplatí. Musíme si uvědomit, že některé rodiny jsou na tom opravdu tak špatně, že potřebují pomoc třeba i jenom tím návykem ze začátku, aby se jim podařilo vštípit pravidelnost docházení do školy,“ tvrdí stínová ministryně pro lidská práva a rovné příležitosti.

Pro potvrzení svých slov se odvolává na zkušenosti anglických učitelů, jejichž návštěvu Česka zprostředkovala česká vládní Agentura pro sociální začleňování ve spolupráci s britskou neziskovou organizací Equality (Rovnost), která se stará o menšiny žijící v Británii a specializuje se na Romy, kteří do Spojeného království přišli z nových členských zemí EU.

V Británii se pedagogům vyplatila počáteční investice

Od ředitelky jedné ze škol se dozvěděla, že když byly zpočátku s docházkou romských dětí problémy, tak pro ně ráno jezdili, klepali na ně a říkali jim, ať jdou do školy, kde jim dokonce zavedli snídaně. „Děti se šly do školy v klidu nasnídat, byly tam spokojené, těšily se na snídani a pak přešly k výuce. I rodiče si na to zvykli a když přijedou nové rodiny, tak se přizpůsobí a také posílají děti do školy pravidelně,“ poukazuje Marksová-Tominová, jak se vyplatila počáteční investice, kdy učitelé včetně ředitelky obcházeli romské rodiny.

Když se v minulosti k romské problematice vyjadřoval exministr Michael Kocáb, doporučovali mu mnozí, ať se do blízkosti Romů přestěhuje, ať pozná, jaké to je. Druhý extrém proti Kocábovu přístupu je pohled senátora Jaroslava Doubravy, který naopak svými výroky podle některých brnká na populistickou strunu a sbírá politické body za rázná vyjádření na adresu menšiny.

Politici by měli vážit slova především o vystěhování

„Je dobře, když politici o romské problematice mluví, ale jde o to jak. Měli by se vyvarovat vyjádření, která skoro podněcují k rasismu. Chápu, že voliči rádi slyší ty populistické věci, ale myslím, že politik by měl být o krok napřed. Samozřejmě to jako problém přiznat musí, měl by navrhovat řešení, ale rozhodně by si měl odpustit rétoriku typu ´že je vystěhujeme´,“ prohlašuje pro ParlamentníListy.cz Marksová-Tominová.

Stínová ministryně by od politiků spíš očekávala, že se budou snažit lidi spojovat, než aby je rozdělovali. Především komunální politici by měli pořádat akce, na nichž by se měli snažit představit menšinu tak, že se s ní dá rovněž mluvit. „Chápu, že na to většinová společnost třeba v severních Čechách nebude zpočátku zvědava, ale to jsou věci, o které musíte usilovat dva tři roky, než se vám povede první akce. A když to neuděláte, tak to bude čím dál horší,“ myslí si Marksová-Tominová.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.