Sociolog a ředitel agentury pro výzkum veřejného mínění STEM Hartl se domnívá, že současná situace, kdy v médiích figurují především domácí kauzy, navíc ještě mnohdy kauzy, které nás dobíhají z minulosti, kdy nevzniká nic nového a převratného, jenom to, o čem se tak trochu vědělo a mlčelo, je velmi neblahé.

„Je to za dvou důvodů. Jde o to, že naše politika je do značné míry vyprázdněná. Taková rétorika, že vláda představí zásadní reformy, které ukážou snahu učinit veřejnou správu a fungování státu efektivním, potlačit korupci, lépe využívat zdroje, myslet na dlouhodobé cíle, ať to jsou důchody nebo zdravotnictví či daňový systém, to všechno se těmi aférami dostalo do pozadí,“ upozorňuje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Vláda nic nevysvětluje, hraje si na svém písečku

Není to prý tím, že by vláda před tím byla nějak zvlášť věcně zaměřená, ale Hartl se domnívá a výzkumy mu to potvrzují, že reformní konání vlády bylo zatíženo neochotou nebo neschopností věci náležitě, srozumitelně, trpělivě, dlouhodobě a systematicky vysvětlovat a hledat ta obtížně uchopitelná místa a snažit se je projasnit. „Mám pocit, že v tomhle ohledu vláda zklamala a nebylo o čem moc psát, protože iniciativa z vládních kruhů tady nebyla a samozřejmě psát o problémech eurozóny nebo naší veřejné sféry je žánr, který se do médií nedostává snadno, protože je velmi rozsáhlý,“ uvádí sociolog.

„Kdyby se o tom mělo podrobně psát, už se dostanete za takový ten klipový charakter, který média v současné době preferují. Ta pak jsou zahlcena těmi všemi aférami, činnost státních orgánů je nejasná a nesrozumitelná a vláda se spíše soustředí na ten svůj píseček a má za to, že veřejnosti do toho nic není,“ kritizuje Hartl vládu a chce tím dle svých slov říci, že naše politika je dlouhodobě věcně vyprázdněná, a když je možné situačně zahltit titulní stránky velkými titulky, které vlastně nepotřebují žádné velké studium, protože většina těch věcí je staronová, zachvátí to veřejný prostor velmi jednoduše.

Pak je tu podle něho druhý problém, že lidé jsou z těch důležitých věcí rozčarováni, nerozumí tomu, co se děje a cítí pocit ohrožení. „Nikdo jim ale není schopný ukázat cestu ven a ani problémy pojmenovat. Do toho pak přichází situace všech možných afér, což ten pocit marasmu a rozčarování z toho, jak to v naší zemi vypadá, jenom posiluje. Jde o takovou spirálu a vede to k tomu, že lidé si jen potvrzují zažité vnímání politiky. Tedy, že se v politice dějí nepěkné věci, čímž se celkově prohlubuje současná skepse,“ konstatoval Jan Hartl.

Politika? Svinstvo, svinstvo, svinstvo

Pokud by se prý vláda snažila, otřepala se a jakýmsi zázrakem se na reformy lépe soustředila, získala by věrohodnost v tom, že se skutečně zaměří na to podstatné a bude věci vysvětlovat krok za krokem. „Pak by už pro to ale nenalézala dostatečně úrodnou půdu, protože lidé si jenom zopakují to, co my ve výzkumech vidíme už od počátku devadesátých let, tedy že politika je svinstvo, byla svinstvo a zůstane svinstvo a že základním motivem pro vstup do politiky je osobní prospěch těch lidí, a že jediným důvodem pro ně je v politice setrvávat a o lidi tady vůbec nejde,“ viní vládu ze špatného přístupu ke svým občanů.

„Když budou mít ti lidé ‚dole‘ pocit, že ti ‚nahoře‘ kradou, tak se budou také snažit hledat boční cestičky a pravidla hry v téhle zemi se budou nadále rozostřovat. Naše reprezentace si musí uvědomit, že současný stav je opravdu vážný, a že stále ještě, ačkoli to tak nevypadá, stojíme na křižovatce, kde se pořád rozhoduje o tom, jaký bude naše společnost mít charakter. Je to více než dvacet let, ale v tom podstatném, jakou bude mít naše společnost tvář, ještě rozhodnuto není,“ je přesvědčen ředitel STEMu.

Ostatně koalice, a nejde jen o tu současnou, podle Hartla své kroky nejenže nevysvětluje, ale ani to nedokáže. „Dokonce jsem se u některých politiků dočetl takové bludy, že některá opatření třeba v sociální oblasti jsou natolik složitá, že je vlastně obyčejný živáček na ulici nemůže pochopit, protože to je prý záležitost odborníků. To není mýlka, ale dokonce škodlivý nesmysl, protože odborníci tady nemají co rozhodovat, to je záležitost politická a jako politická záležitost se to i lidem musí vysvětlit,“ vzkazuje představitelům naší země.

Lidé už ničemu nevěří, hrajeme si na schovávanou

„My starší, kteří jsme žili za komunismu, víme, že nelze lidi ve jménu jakýchsi objektivních zájmů činit šťastnými proti jejich vůli. To je schizofrenie jako za bolševika, že lidi nadávají, ale lid jásá. Takhle to nejde, musí se jednou pochopit, že i média jsou součástí politiky. Nejsou protihráčem, ani soupeřem, ale nezbytnou součástí politiky. Když nejdřív lidem vysvětlíte, že je potřeba udělat druhý povinný pilíř penzijní reformy a za krátko otočíte a sdělíte jim, že není potřeba druhý povinný pilíř, ale že vytvoříme dva třetí pilíře dobrovolné, ze kterých nemůžete vystoupit, tak to je něco strašného,“ nechápe sociolog.