„Kalhoty roztřepené na vnitřní straně, zápěstí roztřesené a seschlé dlaně, kterými žmoulá kůrku chleba, sebranou z pultu v závodce, tak teda říkejme mu třeba, důchodce…“ Píseň Důchodce Karla Kryla sice Milan Píka nezná, ale text prý přesně popisuje realitu současných důchodců jak v Česku, tak i na Slovensku, kde žije. „Jak u vás, tak i u nás to je stejná cenová skupina,“ doplňuje s tím, že úcta mladých lidí ke stáří se vytrácí.

Další články z rubriky Jinýma očima ZDE

Zátěž společnosti

„Pro některé politiky i společnost jsme zátěž. Je to tristní. Nejspíš by si přáli, abychom už zemřeli a nemuseli se o nás starat. Každý si to nejspíš představoval trochu jinak. Dožívání života bylo vždy smutné, ale v současné situaci to již naráží na křesťanskou morálku,“ vysvětluje zanedlouho devadesátiletý Milan Píka. Do důchodu šel roku 1980, protože mu byla započítána i léta, která strávil za druhé světové války v Britském královském letectvu (RAF). Nedávno se na slovenském svazu protifašistických bojovníků dozvěděl, že z bývalých členů RAF žijí na Slovensku už jen dva.

Na Slovensku je prý situace důchodců podobná jako v Česku. „Hodně čtu české noviny a dost se toho děsím. Zmrazení důchodů je likvidační, nicméně tady systém také padá. Stát by se však měl postarat o své staré lidi. Kdybychom my nebyli, ani vy nejste. Vždyť dnešní důchodci současnou generaci porodili a vychovali. A stálo je to dost úsilí. Takže by se měli těšit všeobecné úctě, ale tak to není,“ dodává s tím, že na Slovensku je průměrný důchod okolo 8 400 korun, ale po zaplacení všech výdajů zbude důchodci kolem 2500 korun. Přitom ceny potravin jsou na úrovni západních zemí Evropské unie.