To je oblbování, Kalousku. Známí ekonomové strhali zvýšení daní

„Lidem jsme z kapes nevytáhli ani o korunu víc,“ řekl včera důrazně ministr financí Miroslav Kalousek . Naštvalo jej, že podle interpretace médií prý vláda hojí plánované schodky státního rozpočtu především „odíráním“ občanů.

Daňová kvóta klesla a vím, jaká bude

Kalousek v té souvislosti argumentoval tím, že už od Topolánkovy vlády je takzvaná složená daňová kvóta nižší než za Paroubka a zdůraznil, že složená daňová kvóta v roce 2014 nepřesáhne 34,5 procenta - bude tedy o desetinu nižší, než v loňském roce. Dodejme, že zmíněná složená daňová kvóta je podíl daní, a to včetně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění, na hrubém domácím produktu.

„Já se přiznám, že si to neumím dost dobře racionálně vysvětlit, co tím asi mohlo být míněno,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz na „první dobrou“ ekonom společnosti Partners a člen Národní ekonomické rady vlády Pavel Kohout.

On ví, jaká bude? Obdivuji jeho dalekozrakost

„Jak Kalousek ví, že v roce 2014 bude složená daňová kvóta taková a taková? Obdivuji jeho dalekozrakost a představivost,“ dodal znechuceně.

Na dotaz ParlamentníchListů.cz, proč se tedy vůbec nějaké změny v otázce daní dějí, když lidem nebyla z peněženek vytažena ani koruna navíc, reagoval Kohout lapidárně: „To je samozřejmě oblbování. Myslím si, že pan ministr Kalousek má pozoruhodnou představivost. Jak zachovat daňovou kvótu při zvyšování daní takhle drastických rozměrů, to bych opravdu rád viděl.“

Zlaté pravidlo reforem? To si vymysleli?

V klidu ekonoma nenechal ani výrok premiéra, že vláda se drží „zlatých reformních pravidel“. „Dodrželi jsme zlaté pravidlo, že ze dvou třetin jsme hledali peníze na výdajové a jen z jedné třetiny na příjmové straně. Celková daňová kvóta v zemi bude stále o tři procentní body níže, než v roce 2006, kdy vládu opustila sociální demokracie," prohlásil totiž premiér a předseda ODS Petr Nečas po jednání vlády.

„Zlaté pravidlo? To si vymysleli?“ tázal se nechápavě Pavel Kohout. „Vím, že existuje zlaté pravidlo veřejných financí. Ale to je něco úplně jiného a to pravidlo tvrdí, že se má v první řadě šetřit na běžných výdajích a pokud možno ponechat investiční výdaje. Nicméně toto zlaté pravidlo pochází z britských veřejných financí a tam to má trochu jiné souvislosti než u nás,“ vysvětluje Kohout.

Než na učitelích a sestřičkách radši šetřit na investicích

„V Británii totiž nejsou tak předražené veřejné investice jako u nás. Z toho pohledu bych spíše naší vládě radil šetřit právě na investicích, než na běžných výdajích jako jsou mzdy učitelů či zdravotních sestřiček,“ dodal Kohout ironicky.

Jedničku za výrok o tom, kterak vláda nevytáhla z kapes daňových poplatníků ani korunu navíc, nedostal ministr Kalousek ani od někdejšího viceguvernéra České národní banky a dnes analytika společnosti Deloitte Luďka Niedermayera.

To, jaká byla daňová kvóta, se dozvíme zpětně

Ten se podivil prognóze ministra financí, že už zmíněná složená daňová kvóta v roce 2014 nepřesáhne 34,5 procenta. „To, jaká bude ta daňová kvóta, se samozřejmě zjistí až s odstupem času,“ potvrzuje Kohoutova slova, že k tomu říci ji předem potřebuje notnou dávku představivosti. „To se velmi těžko odhaduje, protože to záleží na tom, jaké budou komponenty daňových příjmů v tom daném roce,“ doplnil Niedermayer s tím, že jak bude vypadat daňová kvóta, je tedy velmi nejisté.

Podle něj je však důležitá pro občana jiná věc. „Jakási fiktivní průměrná daňová kvóta neříká normálnímu občanovi vůbec nic o tom, jak on je daněn, nebo respektive jakou formou se ho dotknou ta vládní opatření,“ konstatoval někdejší viceguvernér ČNB.

Zajímalo by mě, kde berou svá čísla

„Ten průměr není úplně tak zásadní, protože různých lidí se dotknou ta opatření různým způsobem,“ dodal ekonom. V souvislosti s Nečasovým výrokem, že v rámci stabilizace rozpočtu chce vláda z lidí dostat jen jednu třetinu financí a dvě třetiny úspor jsou hledány ve výdajích státu, Niedermayer konstatoval, že by bylo velmi užitečné vidět čísla, ze kterých vláda vychází.

„Vidět, jestli opravdu těmi opatřeními došlo ke snížení vládních výdajů o dvě třetiny toho požadovaného balíku, kde třetí třetinou jsou příjmy státního rozpočtu. Já si myslím, že celá řada těch věcí, ke kterým došlo, je jednorázové povahy a pomohou tak v jednom roce, ale co bude dál, to je velká otázka,“ míní Niedermayer.

Ten obecně za velký problém označil to, že vláda u mnohých opatření (DPH, valorizace důchodů, daně pro bohaté) mluví jako o dočasných. „Je podle mě velkou hádankou vysvětlit tu dočasnost, když v ekonomice se vlastně nic tak strašlivého neděje,“ dodal ekonom.

S důchody je to špatně

Ten v celém souboru vládních opatření za opravdu razantní označil ta, která se týkají důchodů. „Jednak je bizarní už samotný propočtový vzorec, kdy se valorizuje třetinou průměrné mzdy, třetinou inflace a poslední třetinou je třetina nuly. To znamená, že kupní síla důchodců bude klesat a myslím si, že to není žádné levicové dogma, že s důchodci opatrně,“ řekl Niedermayer pro ParlamentníListy.cz.

Podle něj důchodci jsou skupinou, která se nemůže bránit. „Když mě někdo začne více danit, tak já můžu začít víc pracovat, ale důchodce je opravdu v životní fázi, kdy na tohle může reagovat jen velmi těžko. A toto opatření já považuji za opatření, které neodpovídá dnešní ekonomické situaci,“ dodal ekonom.

Ekonomický vývoj není tak hrozný, proč taková opatření?

Podle něj navíc vývoj ekonomiky v posledních dvou letech nebyl zdaleka dramatický a problematický může být jen letošní rok, kdy příští rok už je opět očekáván celkem slušný růst naší ekonomiky. Navíc podle Niedermayera ani ten letošní rok pořád není třeba vzhledem k dosavadní poptávce ze zahraničí považovat za ztracený.

To, co exviceguverner ČNB považuje za opravdu problematické je, že „vláda svým chováním zásadně podceňuje stabilitu ekonomického prostředí“. „Všichni víme, jak často se všelijaké návrhy mění, přes noc, pak přes víkendy umírají a tak dále. A druhý problém, ten se netýká jenom této vlády, ten se týká společnosti. Neexistuje žádná elementární shoda mezi vládou a opozicí, tedy potenciální příští vládou,“ popsal Niedermayer.

Vláda podceňuje stabilitu. Ani my, ani investoři nemůžeme plánovat

Ten připomněl, že tak opozice vyhrožuje, že celou řadu opatření dosavadní vlády při nástupu k moci změní. „A bez ohledu na to, jestli tak nakonec učiní, nebo ne, tak se tím vytváří znejistění, vysvětluje ekonom.

A co to ve svém důsledku znamená? „Vy nemůžete na úrovni člověka plánovat. V jisté fázi třeba pracujete s dluhy, máte hypotéku a pochopitelně v okamžiku, kdy vám výrazně vzroste daňová povinnost, navíc ve fázi, kdy ani ze zaměstnavatele nemáte šanci získat více peněz, klesá vám takzvaný disponibilní důchod, a to jistě není dobré,“ říkán Niedermayer s tím, že ještě horší je to pro firmy.

„Tady se horizont investičních rozhodnutí měří na mnoho, mnoho pětiletek. A když pro firmy ta ekonomika skýtá podobná rizika v oblasti stability, tak ony tam neinvestují,“ doplnil ekonom. „A podle mého názoru my začínáme mít celkem velký problém s tím, že k nám nepřicházejí nové investice a tím i nová pracovní místa,“ podotkl pesimisticky.

„Takhle to vypadá, že vláda má nějaké tabulky a řekne se: Musime škrtnout pětadvacet miliard. A tak se škrtá v položkách, které nikdo halasně nevetuje. A když dá součet škrtů potřebnou cifru, která byla na začátku určena, tak se končí,“ popisuje ekonom, jaký dojem na něj dělá vládní škrtání ve výdajích.

On sám pak vidí velké možnosti pro řešení problémů v příjmové straně rozpočtu u paušálů osob samostatně výdělečně činných a v jejich zdaňování. „A co mě výrazně zaráží, je snaha odstranit ze systému prvky sociálního pojištění a nahradit je daněmi, které pak ministerstvo financí nahodile přerozděluje,“ uzavřel Luděk Niedermayer.