Tůma a ekonomové mají nápad, kde vzít peníze: Vládo, konej rychle

14.10.2011 6:46 | Zprávy

O tom, že ve státním rozpočtu chybějí peníze, nikdo už delší čas nepochybuje. Tím, jak je do rozpočtu nasypat, si láme hlavu celá ředa ekonomů a nutno dodat, že varianty, o kterých hovoří, se velmi liší. Příjemné však nejsou - podobně jako vládou navrhované reformy, jež by měly snížit alespoň deficit ve státní kase. Skupina finančníků, mezi nimiž se nedá přehlédnout jméno exguvernéra ČNB Zdeňka Tůmy, přitom představila ve čtvrtek řešení, které by nebylo bolestné pro peněženky veřejnosti a do státního rozpočtu by přineslo zdroj příjmů. Podpoří tento nápad vláda?

Tůma a ekonomové mají nápad, kde vzít peníze: Vládo, konej rychle
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Tůma

Zdeněk Tůma, který měl vloni našlápnuto i do vysokých pater komunální politiky, když byl jedním z kandidátů TOP 09 na pražského primátora, je v současné době členem společnosti Czech Republic for Finance, o.p.s. (CRFF). Ta byla založena letos v červnu jako obecně prospěšná společnost. Sdružuje přední ekonomické odborníky a specialisty na kapitálový trh. Byla to právě ona, kdo představil své plány na vytvoření příznivějších podmínek pro usazování zahraničních fondů kolektivního investování a příliv zahraničního kapitálu do České republiky. Jde o to v ČR vytvořit fondové centrum správců alternativních fondů. Také o to, přilákat k nám co největší množství zahraničních subjetků tak, aby Česko zvolily jako své sídlo.

Čtěte také:


„Česká republika má v současné době pouze minimální postavení na trhu domicilů fondů, naopak 150 miliard korun českých občanů je obhospodařováno mimo naši zemi. Česká republika má ideálně nastaveny podmínky pro vytvoření evropského centra alternativních fondů, které bude jedním z mála v Evropě a které výrazně přispěje k rozvoji české ekonomiky," uvedl při této příležitosti Ing. Martin Hanzlík, předseda správní rady CRFF.

Ve světě a v Evropě zavedené správce fondů už ČR nedožene

Podle něj náskok již etablovaných správců fondů ČR nedožene. Pokud však zareaguje na novou direktivu o správcích alternativních fondů (AIFMD), může si vytvořit pozici v novém segmentu tohoto odvětví.

A vysvětlil, že společnost CRFF chce zejména podpořit uvedení do praxe evropské směrnice (AIFMD) o správcích alternativních fondů. Tato nařízení bude nově regulovat veškeré správce alternativních fondů, mezi něž patří hedgeové, infrastrukturální, nemovitostní, komoditní, private equity a další fondy.

Čtěte také:


„Směrnice má za cíl vrátit do EU finanční prostředky z off shore destinací, kde se v současnosti nachází až čtyři biliony EUR, a nově regulovat i další subjekty, které dříve regulaci nepodléhaly. Na implementaci direktivy má ČR pouze dva roky. Když vláda tento proces podpoří, bude to znamenat velký impuls pro českou ekonomiku. Pokud ovšem nebude celý proces realizován, tuto výraznou příležitost k přílivu zahraničního kapitálu nenávratně ztratíme," vysvětluje Petr Koblic, člen správní rady CRFF (a ředitel pražské burzy cenných papírů).

Zavést směrnici, jež by nás mohla spasit, chtějí i jinde - chce to rychlé rozhodování

V současnosti se na tuto příležitost připravuje již několik evropských zemí. Plně tuto směrnici využívá pouze Lucembursko a aktivně se připravuje Malta. Česko má zatím podle zástupců CRFF prostřednictvím vhodného nastavení legislativy, regulace a propagací na vládní úrovni neopakovatelnou příležitost dovést do země významné alternativní fondy a poskytnout jim služby pro správu jejich investic.

Čtěte také:


„Máme jedinečnou šanci, jak jednorázově a s velmi nízkými náklady podstatně navýšit počet kvalifikovaných pracovních míst se všemi pozitivními důsledky pro českou ekonomiku včetně vyšších příjmů státního rozpočtu. Zároveň se tím zvýší i váha českého hlasu při evropských debatách na téma finančních služeb," dodává Zdeněk Tůma, člen správní rady CRFF.

V případě zavedení směrnice do praxe a provedení dalších nezbytných, avšak menších legislativních změn, by mohly zahraniční alternativní fondy přicházet do ČR již od roku 2013. První prostředky do státního rozpočtu by v tomto případě byly generovány již v následujícím roce. Aktivita navíc nepředstavuje pro ČR žádné riziko vzhledem k tomu, že ČR nebude správcem peněz, ale poskytovatelem služeb finančním institucím - alternativním investičním fondům.

Samozřejmě, že někdo bude pochybovat, Češi to mají v povaze

Ekonomové z uvedené společnosti si jsou však velmi dobře vědomi toho, že jejich návrh nenadchne zřejmě všechny kompetentní osoby, i když by celkově podle dosavadních propočtů znamenal tento návrh 14,6 miliard korun do státního rozpočtu, další stamiliony korun by pak představovala vybraná daň z přidané hodnoty (DPH). Ekonomové tak hovoří i o konkrétním cíli, jenž by mohl přilákat do naší země v následujících pěti letech až o tři procenta celého objemu trhu navíc, což představuje částka 300 miliard eur.

Čtěte také:


Prostředky investorů jiných států na území ČR by totiž navýšily nejen výběr daní, ale také vážnost Česka v politickém rozměru. "Česko nyní nemá přitom absolutně žádné postavení na trhu domicilů fondů. Naopak - 150 miliard korun úspor domácností je obhospodařováno mimo ČR," připomněl fakta zveřejněná v EPAMA Fact Book v roce 2010 Zdeněk Tůma.

Čtěte také:


"Je zřejmé, že k uvedenému tématu bude mnoho výhrad a pochybností, zda toho jsme v naší zemi schopni či nikoli. Máme to totiž jako Češi i v povaze. Co je třeba říci - to je rozměr, v jakém je projekt prezentován. A tím je již uvedený cíl představující 300 miliard eur. Tato částka nás může zařadit mezi středně velké správce na úrovni zemí odpovídajících počtem obyvatel té naší. Přesto je to aktivitaekonomicky velmi výhodná a využítí této příležitosti ovlivní pozitivně i mnoho dalšího na desetiletí dopředu. Je to totiž otázka koncepčního posílení konkurenceschopnosti a zároveň impuls k podpoře podnikání v ČR. Nestojí to přitom téměř nic. Co můžeme ztratit? Tvrdím, že opravdu nic. Za pokus to stojí. Odborníci z ministerstva financí a ČNB o tomto tématu vědí. Ve změti směrnic Evropské unie, které nám spíše příležitosti ubírají, je tento projekt jedním z mála, kde máme šanci uspět," uvedl na závěr pro ParlamentníListy.cz předseda správní rady a zakladatel Czech Republic for Finance Martin Hanzlík (exředitel Asociace pro kapitálový trh).

Až 300 miliard eur a špičkoví ekonomové v českých kancelářích? I to je prý možné

Podle něj nezbývá na naskočení do tohoto "vlaku" příliš dlouho času na rozhodování. "Máme na to dva roky, než ten "vlak" nenávratně ujede. Příležitost vlákat do naší země co největší množství subjektů a aktiv do administrace na našem území, už se hned tak opakovat nemusí," myslí si Hanzlík.

Profesor ekonomie na Karlově univerzitě Michal Mejstřík závěrem ještě dodal zajímavý postřeh. "Během svého působení na univerzitě jsem po odborné stránce vychoval téměř 650 vysoce specializovaných ekonomů. Ti všichni působí dnes v bankách a finančních insitutcích všude ve světě. Rádi by pracovali tady v Česku, ale nenacházejí zde zatím adekvátní uplatnění. I to by se mohlo změnit, pokud naše návrhy vláda přijme za své, bude je umět propagovat a hlavně je podpořit," uzavřel Mejstřík.

Čtěte také:


Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Alena Hechtová

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pozadí sporu o poplatky: Dusno mezi vládou a ředitelem Součkem. Jména, co vadí

20:21 Pozadí sporu o poplatky: Dusno mezi vládou a ředitelem Součkem. Jména, co vadí

Proč Fialův koaliční kabinet ve Sněmovně odložil legislativní změnu vedoucí k navýšení koncesionářsk…