Stropnický si myslí, že se konflikt zatím nerozšíří. Připustil, že by Česká republika v podobné situaci neseděla a nečekala. Odmítl ovšem srovnávat nesrovnatelné.

Poukázal na nutnost jednání a diplomacie. „Mezinárodní společenství nemá příliš mnoho prostoru pro nějakou výraznou akci. Prioritní je diplomacie, sankční prostor není velký. Obě strany se do nemalé míry potřebují. Mohou ty postupy vypadat nerozhodně. Ono to není lehké,“ zdůraznil.

Máme na Krymu agenty?

„Zatím ruská strana zvnějšku zajistila ukrajinská kasárna. Budiž ke cti ukrajinským vojákům, že se nenechali vyprovokovat. Byly dny, kdy mi chodilo pět zpráv za den ve formě SMS. Dostáváme alianční informace a máme také vlastní informace,“ prozradil ministr a moderátor Jan Punčochář ho vzal za slovo a zeptal se, zda má Česko na Krymu své agenty.

„To myslíte vážně?!“ důrazně se ohradil Stropnický a odmítl další otázku na toto téma.

Alianční zásah by nic nevyřešil. Hurá akce se nechystá 

Stropnický uvedl, že čelí dotazům od desítek novinářů, zda se bude na Ukrajině vojensky zasahovat. „Asi ani jako poučený laik si nemyslíte, že by tam mohl nějaký alianční zásah něco vyřešit. Zásah mezinárodního společenství musí projednat Rada bezpečnosti a tam je pět stálých členů včetně Ruska a přes ně by to neprošlo,“ připomněl.

Ministr obrany ale přiznal, že český generální štáb ukrajinskou krizi sleduje, žádnou „hurá akci“ ovšem nechystá. Vyloučil také, že by se do krize mohly zapojit české gripeny v rámci hlídání vzdušného prostoru pobaltských států.

„Je důležité, aby nevypukla nějaká vykonstruovaná panika,“ varoval Stropnický.

Prostor pro sankce Západu vůči Rusku není kvůli ekonomické provázanosti podle něho nějak široký, diplomatická cesta řešení krize ale není „úplně bezzubá". „Diplomatický tlak lze stupňovat," řekl bez bližších podrobností Stropnický.

Členy monitorovací mise OBSE zatím na Krym nevpustily proruské hlídky. „Rozhodně bych nedoporučoval, aby se členové mise snažili dostat na Krym za každou cenu," uvedl Stropnický, podle kterého je důležité, aby se vrátili v pořádku.

Pacienti z Ukrajiny by doma neměli šanci na uzdravení

Šéf obrany mluvil také o transportu pacientů z Ukrajiny do českých nemocnic. „V prvním letu to bylo 27 pacientů, v tom druhém už jich bylo jen 12. První transport vyšel na deset milionů a ten druhý na pět, zhruba. Proběhlo to velmi zdárně a byl to určitě ten správný druh pomoci,“ míní Stropnický.

Podotkl, že v letadle byla řada pacientů, kteří z osmdesáti procent neměli šanci na uzdravení, pokud by zůstali na Ukrajině.

• Více zpráv a odborných názorů k dění na Ukrajině ČTĚTE ZDE

Pomoc nebyla na úkor obyvatelstva

„Pomoc není vůbec na úkor obyvatelstva, ať už jde o zdravotní péči nebo životní úroveň. Jsme členové mezinárodních společenství. Je to naše povinnost. 15 milionů je pro leckoho astronomická částka, ale v rámci toho celkového rozpočtu je to kapka,“ vysvětlil v pořadu Partie.

Stropnický se vrátil i k otázce dostavby Temelína. Trvá si na svém, že tendr má svůj bezpečnostní rozměr. Odmítl ovšem, že by byl pro přerušení obchodních styků s Ruskem.